|
|
|
|
|
jsme velmi rádi, že zachováváte přízeň IEZ.
|
Poslední měsíc byl ve znamení diskuze o spoluúčasti, proto k tomuto tématu nabízíme komentář Jakuba Hlávky a graf měsíce, který ukazuje, že znakem vyspělých systémů v Evropě není větší podíl pacientů na nákladech na péči.
|
|
IEZ se rozrostla o nového člena, Matěje Kučeru, a v posledním měsíci jsme se ukázali na webu Tvize a na webu Seznam Zprávy. Také jsme oslavili prvních 100 sledujících na Twitteru!
|
|
Moc si Vaší přízně vážíme a doufáme, že se s Vámi potkáme brzy osobně - plánujeme po Novém roce kulatý stůl se zajímavými hosty.
|
|
Přejeme Vám klidné a radostné svátky vánoční a mnoho dobrého v roce 2023!
|
|
|
|
|
Novinky z IEZ
|
Plánujeme podcast! Víme, že máte na výběr z mnoha kvalitních podcastů už nyní, proto je naším cílem nabídnout skutečně kvalitní obsah. První rozhovor - s Michalem Horným, který působí jako profesor na Emory University v americké Atlantě - vyjde v dalších týdnech a bude se zabývat otázkou spoluúčasti pacientů a vědeckými poznatky v designu zdravotního pojištění.
|
|
|
|
Vítáme v IEZ Matěje Kučeru
|
Naše iniciativa se rozrostla o dalšího člena, Matěje Kučeru. Matěj působí jak v Česku, tak Nizozemsku, kde pracuje na společném doktorátu, mj. ve spolupráci s naší kolegyní Hanou Broulíkovou. Více o Matějovi najdete na našem webu!
|
|
|
|
|
|
ČLÁNEK MĚSÍCE
Spoluúčast nebo nadstandardy zdravotnictví nevyléčí, jen se zase o několik let odsunou potřebné reformy
V článku měsíce se autor Jakub Hlávka zabývá otázkou nadstandardů a spoluúčasti v českém zdravotnictví. Níže přinášíme shrnutí - celý článek je k dispozici na našem webu!
Shrnutí článku:
- ⦁ Velmi hrubě můžeme mluvit o klinických a neklinických nadstandardech. Zatímco ty první jsou velmi složitě realizovatelné vzhledem k právnímu zakotvení systému, neklinické nadstandardy již u nás existují. Např. za soukromý pokoj si často připlatit můžeme i nyní, to ale příjmy poskytovatelů "nevytrhne". Větší důraz na nadstandardy finanční solvenci nevyřeší a může prohloubit rozdíly, které existují mezi zařízeními a obory medicíny.
- ⦁ Argumentem pro finanční spoluúčast pacientů je princip „morálního hazardu“ – to, co je zdarma nebo levné, máme tendenci nadužívat, a například regulační poplatky by teoreticky snížily zbytečné návštěvy a zároveň přivedly nové zdroje do systému. Tento princip funguje v mnoha kvalitních systémech, od Skandinávie po Švýcarsko, tam ale aktivně řeší otázky, které české zdravotnictví stále pálí.
- ⦁ Samotné navýšení příjmů povede k jejich absorpci systémem bez výrazného zlepšení kvality a dostupnosti péče. V roce 2021 český systém veřejného zdravotního pojištění hospodařil s deficitem 0.99% z celkových výdajů 405 miliard korun. Krátkodobě by spoluúčast ve výši několika stovek korun na pacienta takový deficit vyřešila. Problém je však dlouhodobý – deficit systému pravděpodobně poroste – a s tím by musela růst i spoluúčast.
- ⦁ Postupně bychom ale spoluúčast museli zvyšovat, aniž bychom jakkoliv vytvořili tlak na kvalitu za peníze, které do systému přichází. Zavádět spoluúčast nyní, dokud je systém nastaven velmi neefektivně, pouze přehazuje zodpovědnost z jeho kapitánů (ministerstva a pojišťoven) na pacienty a oddaluje tolik potřebné strukturální změny.
|
|
|
|
|
|
|
|
Jaký máte pohled na problematiku nadstandardů a spoluúčasti v ČR? Dokážete si představit jejich zavedení ve větší míře?
|
|
|
To vše nám můžete napsat na adresu info@efektivnizdravotnictvi.cz . Těšíme se na Vaše postřehy!
|
|
|
|
|
|
|
|
GRAF MĚSÍCE
Podíl soukromých výdajů Evropanů na zdravotní péči na celkových výdajích do zdravotnictví
|
|
|
|
Následující graf znázorňuje, jakým podílem Evropané přispívají do zdravotnictví z „vlastní kapsy“. Jedná se o náklady vynaložené přímo v kontaktu s poskytovateli zdravotní péče (také spoluúčast, např. formou spolufinancování předepsaných léčivých přípravků) mimo zdravotního pojištění. Tento graf je dostupný na stránce One World in Data (data pochází ze Světové banky).
|
|
|
⦁ Podíl soukromých výdajů na zdravotní péči napříč Evropou dosahuje různě vysokých hodnot– od Francie (9,3 %), Lucemburska (9,6 %) a Nizozemska (10,6 %), až po Albánii (44,6 %) či Severní Makedonii (40,4 %). Směrem na západ se tento podíl spíše snižuje. Ve Francii, Lucembursku a Nizozemsku docházelo k poklesu i v čase, minimálně od roku 2017.
|
⦁ Česká republika se přitom řadí ke státům, kde je tento podíl nižší (14,2 %). Ve srovnání s rokem 2000 však došlo k nárůstu o zhruba 4 procentní body.
|
⦁ Jelikož se vysoké soukromé výdaje silně spojují s katastrofickými a ochuzujícími výdaji (tzn. více než 40 % příjmů domácnosti), představuje tak tento ukazatel klíčový nástroj podpory procesů spravedlnosti a plánování (WHO).
|
⦁ Pokud chce Česká republika držet krok s vyspělými, západními, evropskými zeměmi, měla by účinně bránit neúměrnému navyšování nákladů domácností na zdravotní péči.
|
|
Podle jedné analýzy asi 12 % světové populace v souvislosti s nastavenou výši spoluúčasti zaznamenalo katastrofickou úroveň výdajů na zdraví a dalších 122 milionů lidí bylo zahnáno do stavu chudoby (ŁYSZCZARZ, B. a Zhaleh A., 2021). Každému zásahu ze strany státu má proto předcházet důsledná analýza připravenosti zdravotního systému na změnu a očekávaných dopadů, zejména na ty nejzranitelnější skupiny obyvatelstva, jako jsou senioři, chronicky nemocní, nízkopříjmové domácnosti a další.
|
|
|
|
|
|
Jak se žije kolegům v USA?
|
|
|
V sérii rozhovorů představíme životy a pohledy na zdravotnictví skrze členy naší iniciativy, kteří působí v zahraničí.
Tentokrát odpovídá Lukáš Mach, kardiolog a vědec při Imperial College v Londýně. Lukáš je jedním ze spolupracovníků Iniciativy pro efektivní zdravotnictví a zajímá se o oblast vzdělávání mediků i výzkumu. Medicínu vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně.
|
|
|
|
Jak dlouho působíš v Británii a co Tě tam přivedlo?
|
|
"V UK působím od promoce, něco přes 6 let. Přivedla mě sem zvědavost a touha nabrat nové zkušenosti, ať už odborné, tak i životní."
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
