Česká republika, spolu se Slovenskou republikou, měla během Covid-19 pandemie jeden z největších nárůstů úmrtnosti

1. 5. 2023

Česká republika měla 3,5x vyšší nárůst v průměrné úmrtnosti během Covid-19 pandemie v porovnání se Švédskem, zemí, jejímuž přístupu ke zvládnutí pandemie odporovalo nemálo domácích i mezinárodních expertů. Vyplývá tak ze statistik zveřejněných Švédským statistickým úřadem (Statistikmyndigheten SCB) v deníku Svenska Dagbladet 4. března 2023, který mimo jiné zahrnuje i rozhovor s Dr. Andersem Tegnellem, tehdejším státním epidemiologem aktivním mezi lety 2013-2022.

Během vypuknutí pandemie se Švédsko stalo jednou z nejdiskutovanějších zemích v Evropě i mimo ni. Zatímco ostatní země vyhlásily nouzový stav a zavedly mimořádná protiepidemická opatření, Švédská vláda zvolila na základě doporučení Ústavu veřejného zdraví (Folkhälsomyndigheten) poněkud “liberálnější” a v mnoha ohledech riskantní přístup, který byl v zásadě založen na doporučeních a dobrovolných opatřeních. Toto kontroverzní rozhodnutí shledalo vlnu kritiky a bylo často označováno za nezodpovědné, a vedoucí k vysoké úmrtnosti, zejména mezi staršími obyvateli. Nové statistiky však poukazují na opak.

Ve Švédsku vzrostl průměrný počet úmrtí v letech 2020-2022 o 4,4 procenta oproti předchozím třem letům. To je nejméně ze všech zemích v EU a EEA (Norsko, Švýcarsko Lichtenštejnsko). I přesto, že si tak Švédsko podle Dr. Tegnella vedlo navzdory všem očekáváním nakonec “ganska bra” – docela dobře, připomíná, že ve skutečnosti během pandemie zemřelo mnoho lidí. Onemocnění Covid-19 bylo k 17. dubnu 2023 evidováno jako příčina úmrtí konkrétně u 23 971 osob.

Nelze však opomenout, že nárůst v průměrné úmrtnosti je poněkud nepřesným a nepřímým měřítkem. Nezahrnuje například informace o věkovém rozložení v jednotlivých zemích, nebo změnách v růstu populace. I přesto může “Švédská strategie”, a s ní související data, do budoucna posloužit k dalšímu podrobnému prozkoumání a porovnání úspěšných i neúspěšných přístupů ke zvládání pandemií.

Hlavní poznatky vyplývající ze “Švédské strategie”

• Švédsko na začátku pandemie neaplikovalo “lockdown”, tak jako většina sousedních zemí, a namísto toho postupovalo dle svého pandemického plánu (Pandemiberedskap), který byl vytvořen pro případné použití při pandemii chřipky. Soustředilo tak svá opatření na sociální distancování skrze doporučení Švédského ústavu veřejného zdraví, s hlavním cílem ochránit starší populaci a další rizikové skupiny, a předejít přetížení zdravotnického systému.
• Na jaře 2020 byla však úmrtnost ve Švédsku jednou z nejvyšších, v porovnání s Norskem 10x vyšší. Zavedení lockdownu a dalších striktních protiepidemických opatření se tak v tomto případě zdá být účinnější.
• Příznivci “Švédské strategie” však upozorňují na to, že zvládání pandemie je běh na dlouhou trať, nikoliv sprint, a takováto opatření nejsou udržitelná. Zároveň připomínají, že celkový nárůst v průměrné úmrtnosti v porovnání s před-pandemickou dobou je nejnižší ze všech zemích Evropy.
• Dr. Dorit Nitzan (WHO European Region Health Emergencies Coordinator) zdůrazňuje, že neexistuje jednotné řešení pro zvládnutí pandemie, a každá strategie by měla být zvolena na základě situace a kontextu jednotlivých zemích.
• Švédsko tak například z velké části vsadilo na kladný přístup obyvatelstva k dodržování doporučení v oblasti veřejného zdraví, i jeho důvěru ve vládu.
• V průzkumu Švédského ústavu veřejného zdraví na jaře 2020 více než 80% Švédů uvedlo, že dobrovolně uzpůsobilo svůj každodenní život na základě zveřejněných doporučení (sociální distancování, omezení využívání veřejné dopravy a cestování, práce z domova a jiné).

Úmrtnost v České a Slovenské republice

• Pro Českou republiku byl rok 2021 rokem s největším počtem zemřelých od roku 1946.
• V České republice byl celkový počet úmrtí souvisejících s onemocněním Covid-19 od začátku roku 2021 do 1. pololetí roku 2022 39 833. Ve Slovenské republice byl pak počet úmrtí podle Národního centra zdravotnických informací (NCZI) k 28. únoru 2022 21 917.
• Statistický úřad Slovenské republiky eviduje v období od března roku 2020 do konce února roku 2022 celkově 133 682 úmrtí, což je o 26 786 více než průměr z let 2016 a 2019.
• Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) zemřelo za rok 2022 v Česku 120 207 obyvatel, což je v porovnání s předchozím rokem o 14%, respektive o 19 684 osob, méně. I tak zůstává počet zemřelých ve srovnání se situací před vypuknutím Covid-19 pandemie vyšší. A to oproti průměru mezi lety 2015 a 2019 konkrétně o 8%.

Užitečné odkazy

• Brusselaers, N., Steadson, D., Bjorklund, K. et al. (2022). Evaluation of science advice during the COVID-19 pandemic in Sweden. Humanit Soc Sci Commun 9, 91. https://doi.org/10.1057/s41599-022-01097-5
• Pažitný P., Kandilaki D., Löffler Ľ., Zajac R. (2022): Nadúmrtnosť na COVID-19 v kontexte rozhodnutí zdravotnej politiky (roky 2020 – 2022)
• Folkhälsomyndigheten (2019). Pandemiberedskap // Hur vi förbereder oss – ett kunskapsunderlag (Pandemický plán). Artikelnummer 19074-1.