Přispíváme do veřejné debaty o budoucím směřování českého zdravotnictví

Z evropského srovnání vyplývá, že těsná většina obyvatel zúčastněných zemí vykazuje dobrou (excelentní či dostatečnou) úroveň zdravotní gramotnosti. V Česku docházelo v uplynulých letech k určitým výkyvům, ale zdravotní gramotnost Čechů je stále spíše průměrná. Zvyšování zdravotní gramotnosti zahrnuje mnoho aktivit, na kterých se mohou podílet veřejné instituce, poskytovatelé péče, vzdělávací instituce, zaměstnavatelé a další aktéři.

Proč úředníci v Londýně trpí hypertenzí, zatímco nomádi v Keni nikoliv? Otázka kterou si v roce 1985 položil britský epidemiolog Geoffrey Rose ve svém dnes již legendárním článku “Nemocní jedinci, nemocná populace” (“Sick individuals, sick populations”). Odpovědí na ní pak položil základy své strategie preventivní medicíny, jež po své publikaci transformovala náš přístup ke zlepšování a podpoře zdraví, a i po 40 letech je jeho vysvětlení stále více než aktuální. Zejména pro zemi s nadprůměrně vysokým výskytem preventabilních onemocnění a roky deklarovanou snahou o jejich prevenci.

Ačkoliv se dostupnost nově schválených léčivých přípravků v České republice v porovnání s dalšími zeměmi Evropské unie na první pohled dlouhodobě zlepšuje, nejsou všechny léky dostupné všem potřebným pacientům.

Přístup k léčivům je základním předpokladem k včasné a účinné terapii. V posledních letech se nejen v České republice stále více setkáváme s výpadky léčiv nebo s jejich úplným stažením z trhu, což u některých pacientů může mít vážné klinické dopady. Jedná se například o antibiotika, onkologická terapeutika, fibrinolytika, antipsychotika, antiepileptika či imunosupresiva. Nedostupnost léčiv také prohlubuje problém nákladové efektivity ve zdravotnictví, kdy v případě chybějícího léčiva je potřeba sáhnout po nákladnější alternativě, nebo, a to v horším případě, méně účinné.

Zdravotní systémy po celém světě bojují s rostoucím tlakem na zdroje - lidské i finanční - z velké míry z důvodu stárnutí populace, ale často v důsledku zpomalujícího se ekonomického růstu a tlaku na zdroje napříč ekonomikami. Proč je ale klíčové řešit nerovnosti a nestačí přijmout za dané, že nerovnosti ve zdraví s námi vždy byly a budou? Klíčových důvodů je několik - od jejich celospolečenských dopadů, přes ekonomické implikace až po ústavní a etický rámec.

Studie o potenciálu připojištění a doplňkové zdravotní péče z dílny CETA má zásadní analytické problémy. IEZ se v tomto komentáři zaměřuje na nejdůležitější z nich a upozorňuje, že diskuze o budoucnosti českého zdravotnictví má stát na datech a vyhnout se tendenční interpretaci vědeckých poznatků.