Přispíváme do veřejné debaty o budoucím směřování českého zdravotnictví

Před třiceti lety byl typickým pacientem s nemocí z povolání havíř s poškozeným sluchem. Dnes jsou to stále častěji ženy – zdravotní sestry a pečovatelky. Seznam nemocí z povolání za touto proměnou pokulhává: chronické onemocnění bederní páteře na něj přibylo teprve v roce 2023 a kvůli přísným kritériím bylo do konce roku 2025 uznáno jen sedm případů. Co by pomohlo – a čím se inspirovat ve Francii a Německu?

Iniciativa pro efektivní zdravotnictví zveřejňuje svou první výroční zprávu, která shrnuje naši činnost, dosažené výsledky a hospodaření v roce 2025.

Iniciativa pro efektivní zdravotnictví (IEZ) předala ve středu 7. října ve Vlasteneckém sále Karolina Univerzity Karlovy Cenu za efektivitu ve zdravotnictví za rok 2026. Ocenění putovalo ke třem projektům.

Dětská a dorostová psychiatrie v Česku čelí dlouhodobému přetížení, kdy nárůst dětských pacientů naráží na stagnující síť ambulancí i stárnoucí personál. Přestože je viditelný trend zkracování hospitalizací, systém naráží na nedostatečné kapacity návazných služeb. Bez zásadních systémových změn, podpory vzdělávání nových odborníků a rozvoje multidisciplinárních týmů hrozí, že se dostupnost včasné péče pro děti dále výrazně zhorší.

Každá reforma začíná otázkou, jaký výsledek chceme. Veřejné zdraví by nemělo být výjimkou. Návod na funkční systém veřejného zdraví existuje - a používá ho půlka Evropy. Jak se můžeme inspirovat? První článek z třídílné série věnovaný systému veřejného zdraví.

České zdravotnictví potřebuje větší koncentraci vysoce specializované péče, ale samotný přesun výkonů do velkých center nestačí. V komentáři Jakub Hlávka vysvětluje, proč musí být centralizace doprovázena lepší dopravní dostupností, koordinací péče, rehabilitací, domácí péčí a jasně vymezenou rolí regionálních nemocnic.