Přispíváme do veřejné debaty o budoucím směřování českého zdravotnictví

České zdravotnictví potřebuje větší koncentraci vysoce specializované péče, ale samotný přesun výkonů do velkých center nestačí. V komentáři Jakub Hlávka vysvětluje, proč musí být centralizace doprovázena lepší dopravní dostupností, koordinací péče, rehabilitací, domácí péčí a jasně vymezenou rolí regionálních nemocnic.

Léto je čas dovolených, sportu a pobytu venku, přináší ale i zdravotní rizika, která často podceňujeme. Vysoké teploty zatěžují organismus, slunce může poškodit kůži, při koupání a cestování roste riziko úrazů a zažívacích potíží a v poslední době i tlak na to mít co nejlepší dovolenou pro fotky na sítích. Na co si dát pozor a jak problémům předcházet? Zeptali jsme se Jakuba Hlávky, Elišky Selinger, Veroniky Klimkové a Karla Mikulčáka.

Kdo ve skutečnosti financuje české zdravotnictví a jak se rozložení příspěvků mění? Za posledních deset let nejrychleji vzrostla platba státu za děti, důchodce a další státní pojištěnce, zatímco odvody zaměstnanců a minimální platby OSVČ rostly podstatně pomaleji. Příjmy systému od živnostníků sice zvyšuje rostoucí počet OSVČ, v přepočtu na jednoho pojištěnce však nadále dosahují jen přibližně poloviny příspěvku zaměstnanců.

Iniciativa pro efektivní zdravotnictví (IEZ) ocenila tři projekty, které ukazují, jak lze v českém zdravotnictví lépe využívat omezené kapacity, zvyšovat kvalitu péče a dosahovat měřitelných přínosů pro pacienty i zdravotnický systém. Cena za efektivitu ve zdravotnictví je určena projektům, které snižují péči s nízkou klinickou či ekonomickou hodnotou, zlepšují organizaci služeb, podporují prevenci, koordinaci nebo včasnou intervenci a mají potenciál širšího systémového dopadu.

V grafu měsíce jsme se tentokrát podívali na otevřená data Národního zdravotnického informačního portálu, která podrobně mapují počty pacientů ošetřených zdravotnickou záchrannou službou v České republice. Sledované období mezi lety 2010 a 2024 nabízí unikátní pohled na to, jak se proměnila zátěž přednemocniční neodkladné péče.

Podle čeho si dnes mladí lékaři a lékařky vybírají pracoviště? Tabulkový plat a zvučné jméno nemocnice už dávno nestačí. Pro začínající lékaře a lékařky je čím dál důležitější, jak kvalitní bude jejich předatestační příprava, jestli je starší kolegové vůbec pustí k práci a zda nebudou v nemocnici trávit stovky hodin přesčasů. Roli hraje i to, jak se k nim chová vedení a jaká atmosféra v týmu panuje. Co je pro ně při startu kariéry nejdůležitější a kde naopak musí dělat největší kompromisy? Zeptali jsme se tří mladých lékařů a lékařek na jejich reálné zkušenosti.‍