Přispíváme do veřejné debaty o budoucím směřování českého zdravotnictví

Graf ukazuje hlavní zjištění unikátní experimentální studie z ordinací praktických lékařů v České republice. Výzkumníci testovali, co se stane, když dospělé pacienty, kteří mají nárok na všeobecnou preventivní prohlídku plně hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, začne ordinace aktivně zvát.

Jako lékařka pracující v akutní ambulanci se téměř každý den setkávám s pacienty, kteří zdravotním systémem bloudí bez jasného plánu. Přicházejí s objemnými složkami papírových dokumentů, neví, kam se objednat na další vyšetření, nemají přehled o vlastní medikaci. Kvůli dlouhým čekacím dobám u specialistů volí akutní ambulanci jako nejdostupnější kontakt s lékařem. Průměrný Čech lékaře navštíví 8,2krát ročně, což je téměř o dvě návštěvy více než průměr OECD [1]. Za těmito situacemi nestojí selhání pacientů – stojí za nimi nedostatečná koordinace péče, nedostatečné kapacity ambulantních specialistů či absence elektronického pacientského záznamu, které průchod pacienta systémem znesnadňují.

Financování českého zdravotnictví je tématem, které v posledních měsících nabírá na intenzitě. S rostoucími náklady na moderní léčbu, stárnutím populace a tlakem na zvyšování mezd zdravotníků se stále častěji ozývají hlasy volající po revizi celého systému. Je ale stávající tok peněz skutečně neefektivní, nebo jde jen o chronický nedostatek zdrojů? Na to, kde by stát měl přidat a kde naopak hledat úspory, jsme se zeptali předních odborníků a zástupců klíčových institucí v našem sektoru.

Otestovali jsme, zda SMS pozvánka nebo telefonát od zdravotní sestry zvýší účast pacientů na všeobecné preventivní prohlídce u praktického lékaře. V randomizované kontrolované studii s téměř 6 000 pacienty ze sedmi pražských ordinací jsme zjistili, že telefonické pozvání zvyšuje účast o více než 40 % a SMS pozvánka o 17 %. Při plošném zavedení by se preventivních prohlídek mohlo každoročně zúčastnit až o 1,3 milionu dospělých více.

Česká republika disponuje jedním z nejpodrobnějších zdravotnických informačních systémů ve střední Evropě: ÚZIS spravuje velký počet národních registrů a Národní registr hrazených zdravotních služeb (NRHZS) obsahuje kompletní záznamy o téměř všech hrazených výkonech za více než dvě desetiletí. MPSV navíc drží individuální záznamy o sociálních dávkách, posuzování invalidity, domácí péči a pobytových sociálních službách. ČSÚ spravuje demografická a mortalitní data. A přesto výzkumník, který chce například analyzovat, jak čerpání sociální péče ovlivňuje hospitalizace u pacientů s demencí, nebo jak socioekonomické determinanty předurčují výsledky onkologické léčby, naráží na roztříštěné právní základy, nekonzistentní přístupové podmínky a data de facto uzavřená v resortních silech.

Efektivita moderního zdravotního systému se neměří pouze úspěšností léčby, ale především dostupností péče, schopností předcházet nákladům a odstraňovat bariéry v prevenci.