Přispíváme do veřejné debaty o budoucím směřování českého zdravotnictví

Iniciativa pro efektivní zdravotnictví (IEZ) ocenila tři projekty, které ukazují, jak lze v českém zdravotnictví lépe využívat omezené kapacity, zvyšovat kvalitu péče a dosahovat měřitelných přínosů pro pacienty i zdravotnický systém. Cena za efektivitu ve zdravotnictví je určena projektům, které snižují péči s nízkou klinickou či ekonomickou hodnotou, zlepšují organizaci služeb, podporují prevenci, koordinaci nebo včasnou intervenci a mají potenciál širšího systémového dopadu.

V grafu měsíce jsme se tentokrát podívali na otevřená data Národního zdravotnického informačního portálu, která podrobně mapují počty pacientů ošetřených zdravotnickou záchrannou službou v České republice. Sledované období mezi lety 2010 a 2024 nabízí unikátní pohled na to, jak se proměnila zátěž přednemocniční neodkladné péče.

Podle čeho si dnes mladí lékaři a lékařky vybírají pracoviště? Tabulkový plat a zvučné jméno nemocnice už dávno nestačí. Pro začínající lékaře a lékařky je čím dál důležitější, jak kvalitní bude jejich předatestační příprava, jestli je starší kolegové vůbec pustí k práci a zda nebudou v nemocnici trávit stovky hodin přesčasů. Roli hraje i to, jak se k nim chová vedení a jaká atmosféra v týmu panuje. Co je pro ně při startu kariéry nejdůležitější a kde naopak musí dělat největší kompromisy? Zeptali jsme se tří mladých lékařů a lékařek na jejich reálné zkušenosti.‍

V australském zdravotnictví se v posledních několika letech odehrává reforma, která je svým rozsahem mimořádná. Lékárníci v některých státech předepisují antibiotika na nekomplikované infekce močových cest, sestry s rozšířenou praxí mohou fakturovat veřejnému zdravotnímu pojištění bez formální kolaborativní dohody s lékařem a od roku 2025 vznikla i nová cesta k preskripci pro část registrovaných sester. Současně ale sílí odpor části lékařské profese, která upozorňuje na rizika fragmentace péče a na slabší klinický dohled v primární péči.

Graf ukazuje hlavní zjištění unikátní experimentální studie z ordinací praktických lékařů v České republice. Výzkumníci testovali, co se stane, když dospělé pacienty, kteří mají nárok na všeobecnou preventivní prohlídku plně hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, začne ordinace aktivně zvát.

Jako lékařka pracující v akutní ambulanci se téměř každý den setkávám s pacienty, kteří zdravotním systémem bloudí bez jasného plánu. Přicházejí s objemnými složkami papírových dokumentů, neví, kam se objednat na další vyšetření, nemají přehled o vlastní medikaci. Kvůli dlouhým čekacím dobám u specialistů volí akutní ambulanci jako nejdostupnější kontakt s lékařem. Průměrný Čech lékaře navštíví 8,2krát ročně, což je téměř o dvě návštěvy více než průměr OECD [1]. Za těmito situacemi nestojí selhání pacientů – stojí za nimi nedostatečná koordinace péče, nedostatečné kapacity ambulantních specialistů či absence elektronického pacientského záznamu, které průchod pacienta systémem znesnadňují.