Přispíváme do veřejné debaty o budoucím směřování českého zdravotnictví

V australském zdravotnictví se v posledních několika letech odehrává reforma, která je svým rozsahem mimořádná. Lékárníci v některých státech předepisují antibiotika na nekomplikované infekce močových cest, sestry s rozšířenou praxí mohou fakturovat veřejnému zdravotnímu pojištění bez formální kolaborativní dohody s lékařem a od roku 2025 vznikla i nová cesta k preskripci pro část registrovaných sester. Současně ale sílí odpor části lékařské profese, která upozorňuje na rizika fragmentace péče a na slabší klinický dohled v primární péči.

Česká republika disponuje jedním z nejpodrobnějších zdravotnických informačních systémů ve střední Evropě: ÚZIS spravuje velký počet národních registrů a Národní registr hrazených zdravotních služeb (NRHZS) obsahuje kompletní záznamy o téměř všech hrazených výkonech za více než dvě desetiletí. MPSV navíc drží individuální záznamy o sociálních dávkách, posuzování invalidity, domácí péči a pobytových sociálních službách. ČSÚ spravuje demografická a mortalitní data. A přesto výzkumník, který chce například analyzovat, jak čerpání sociální péče ovlivňuje hospitalizace u pacientů s demencí, nebo jak socioekonomické determinanty předurčují výsledky onkologické léčby, naráží na roztříštěné právní základy, nekonzistentní přístupové podmínky a data de facto uzavřená v resortních silech.

Česká elektronizace zdravotnictví se v roce 2026 dostala do bodu, kdy už nejde jen o pilotní projekty a obecné deklarace. Zákon o elektronizaci zdravotnictví 325/2021 Sb. má od ledna plnou účinnost, Evropský prostor pro zdravotní data (EHDS) stanovuje závazné milníky (od roku 2029 by měla probíhat přeshraniční výměna pacientských souhrnů a eReceptů a od roku 2031 výměna laboratorních výsledků a propouštěcích zpráv). V tomto kontextu stojí za pozornost, co se právě děje v australském Novém Jižním Walesu.

Efektivita moderního zdravotního systému se neměří pouze úspěšností léčby, ale především dostupností péče, schopností předcházet nákladům a odstraňovat bariéry v prevenci.

V Iniciativě přicházíme s novým formátem anket, jejichž cílem je nabídnout rychlý, ale zároveň odborně ukotvený pohled na aktuální společenská témata. Oslovujeme jak odborníky z Iniciativy, tak externí expertky a experty, abychom zachytili širší spektrum názorů a zkušeností.

Kvalita a efektivita poskytování zdravotní péče v Česku je závislá na množství rozhodnutí, která aktéři zdravotního systému činí. Naše představy o charakteru tohoto rozhodovacího procesu však nejsou úplně v souladu s realitou. Např. rozhodování lékařů o léčebných postupech a péči o pacienty je obecně vnímáno jako proces opírající se o odborné znalosti, empirickou zkušenost a objektivní klinická data. Ve skutečnosti je však klinický úsudek výsledkem kombinace neúplných informací, časového tlaku a přirozených nedostatků lidské kognice. Tento článek se zaměřuje na rozhodování lékařů (nejen) v Česku a jeho možné systémové důsledky.