Přispíváme do veřejné debaty o budoucím směřování českého zdravotnictví

Duševní zdraví je podle WHO stav, kdy člověk naplno využívá své schopnosti, zvládá každodenní stres, pracuje produktivně a přispívá své komunitě. Nejde tedy pouze o nepřítomnost duševního onemocnění, ale o celkovou psychickou pohodu a schopnost fungovat v běžném životě. Pokud tato rovnováha chybí, nejde jen o individuální problém – duševní nepohoda představuje i závažnou výzvu pro sociální a ekonomický systém. Promítá se do rostoucích nákladů na zdravotní a sociální péči, nižší produktivity, vyšší nezaměstnanosti, větší zátěže pro systém sociálního zabezpečení, rodiny i komunity.

Od ledna roku 2025 zahájila Česká republika implementaci nového preventivního programu zaměřeného na časnou detekci aneurysmatu břišní aorty (AAA) u rizikové populace. Tento pilotní projekt představuje zásadní krok v sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění s potenciálem významně snížit mortalitu spojenou s jeho prasknutím.

Zvyšování efektivity lůžkové péče lze zařadit ke klíčovým tématům zajištění dlouhodobé udržitelnosti českého zdravotnictví. Zatímco obsazenost akutních lůžek je pod průměrem OECD, poptávka po následné a dlouhodobé péči roste. Efektivnější rozložení kapacit by však mohlo přispět k lepší dostupnosti péče a odpovídalo by měnícím se potřebám stárnoucí populace. Řešením by mohla být transformace části málo využívaných akutních lůžek na jinou formu péče.

Nerovnoměrné rozmístění praktických lékařů v Česku způsobuje, že téměř 9 % populace, včetně tisíců dětí, zůstává bez registrace u lékaře, přičemž situaci dále komplikuje stárnutí lékařské populace a nedostatečný počet nových absolventů ochotných působit v odlehlých oblastech. Rostoucí poptávka po primární péči přitom kontrastuje s klesajícím počtem ordinací. Inspirací mohou být zahraniční modely, například rozšíření kompetencí zdravotních sester, které by mohlo pomoci zlepšit dostupnost základní zdravotní péče v krátkém horizontu.

Stárnutí populace znamená nárůst v potřebě domácí, dlouhodobé, paliativní i hospicové péče v ČR. Kapacity lůžkové a paliativní péče se v České republice v posledních letech pomalu navyšují, ale stále přetrvávají výrazné regionální rozdíly. Více v grafu měsíce k tomuto tématu.

Přestože osvětové kampaně mají své místo, samotné informování nestačí k zásadní změně zdravotního chování. Odborníci zdůrazňují potřebu komplexních strategií, které kombinují edukaci s úpravami prostředí a dostupnosti zdravých voleb. Proč je změna chování tak obtížná a co ve skutečnosti může fungovat?