Přispíváme do veřejné debaty o budoucím směřování českého zdravotnictví

Každý rok v Česku umírají tisíce lidí na nemoci a zdravotní komplikace, kterým by se dalo předejít včasnou diagnózou, efektivnější zdravotní péčí nebo vhodnými preventivními opatřeními. Podle statistik OECD patříme mezi země s vyšším počtem tzv. odvratitelných úmrtí, než je evropský průměr.

Zdravotně-sociální péče se v různých zemích liší nejen svou organizací, ale i způsobem financování a celkovou filosofií přístupu ke zranitelným skupinám obyvatel. Zatímco v České republice dochází k ostrému oddělení zdravotní a sociální sféry, v Německu se tyto oblasti vzájemně prolínají a fungují v koordinovanějším systému. Tento článek se zaměří na klíčové rozdíly v přístupu a financování zdravotně-sociální péče v těchto dvou zemích a navrhne možné úpravy systému v ČR.

Jaké je zastoupení zahraničních pracovníků v českém zdravotnictví a ve kterých profesních skupinách se nejčastěji uplatňují? Podívejte se na aktuální data v grafu měsíce, který připravil Jan Vrána s kolegy.

I přes fakt, že plánování sociálních služeb je plně v gesci krajů jako samosprávných celků a plánování sítě zdravotních služeb zase v gesci zdravotních pojišťoven, je nutné otevřít otázku určitého sbližování těchto systémů v oblasti sociálně-zdravotního pomezí.

Duševní zdraví je podle WHO stav, kdy člověk naplno využívá své schopnosti, zvládá každodenní stres, pracuje produktivně a přispívá své komunitě. Nejde tedy pouze o nepřítomnost duševního onemocnění, ale o celkovou psychickou pohodu a schopnost fungovat v běžném životě. Pokud tato rovnováha chybí, nejde jen o individuální problém – duševní nepohoda představuje i závažnou výzvu pro sociální a ekonomický systém. Promítá se do rostoucích nákladů na zdravotní a sociální péči, nižší produktivity, vyšší nezaměstnanosti, větší zátěže pro systém sociálního zabezpečení, rodiny i komunity.

Od ledna roku 2025 zahájila Česká republika implementaci nového preventivního programu zaměřeného na časnou detekci aneurysmatu břišní aorty (AAA) u rizikové populace. Tento pilotní projekt představuje zásadní krok v sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění s potenciálem významně snížit mortalitu spojenou s jeho prasknutím.