Geriatrie je klíčovým oborem medicíny, který se zaměřuje na komplexní péči o starší dospělé osoby, zejména ty s mnohočetnými zdravotními problémy a chronickými onemocněními. Přes svůj význam však v České republice atestuje z geriatrie každý rok jen asi 10 lékařů a celkově se oboru v ČR věnuje něco přes 200 lékařů1. Jak ukazují zahraniční zkušenosti, efektivní geriatrická péče zlepšuje kvalitu života seniorů (ale i pečovatelů), umožňuje lepší management nežádoucích účinků léčby a zvyšuje efektivitu léčby chronických onemocnění. Kromě nezpochybnitelných benefitů pro seniory navíc snižuje efektivní a dostupná geriatrická péče náklady zdravotnického systému.
V současné době prochází geriatrická péče v České republice reformou. Od začátku roku 2024 existují dvě nové úhrady v geriatrii, a to case management geriatrického pacienta a vyhodnocení syndromu křehkosti u geriatrického pacienta. Díky zavedením těchto nových výkonů2 by mohlo dojít k prevenci komplikací, redukci hospitalizací a také racionalizaci návštěv u ambulantních specialistů. I přes zrušení investic z Národního plánu obnovy3, z kterého měly směřovat na rozvoj geriatrické péče v ČR 3,3 miliardy korun, plánuje Ministerstvo zdravotnictví zvýšit prostředky plynoucí do oblasti geriatrie v České republice.
V rámci této pilotní studie byl proveden detailní průzkum mezi 21 geriatry působícími v České republice. Data byla sbírána primárně osobně na specializovaném workshopu organizovaném Alzheimer nadačním fondem na podzim roku 2023. Dotazník byl také distribuován online formou. Posbíraná data byly následně klasifikována do jednotné formy a v případě podobnosti byly odpovědi spojeny do širších kategorií.
Přes relativně malý vzorek tohoto šetření se jedná o jeden z prvních výzkumů svého typu provedený v České republice. Data obsahují cenné průřezové informace, které mohou sloužit jako východisko pro širší a podrobnější studie v budoucnosti.
Z 21 respondentů působí třetina v Praze, 14 zbylých respondentů poté spadá mezi 11 jiných měst a obcí. Průměrný věk respondenta dosahuje 51,8 let. 38,1 % respondentů spadá do věkové skupiny 50–60 let, 28,6 % poté do skupiny 40–50 let. Skupiny 30–40, 60–70 a 70–80 jsou poté shodně každá zastoupena 9,5 % respondentů. Jeden z respondentů (4,8 %) poté spadá do nejmladší věkové skupiny 25–30 let. Průměrný počet let zkušeností v oboru geriatrie dosahuje 16,8 letech (v ČR i zahraničí), z toho 16,1 let v ČR a 0,7 let v zahraničí (zahraniční zkušeností disponuje 52,4 % respondentů). V tomto ohledu se nejčastěji jednalo o odbornou stáž v zahraničí (do 6 měsíců) nebo účast v mezinárodní spolupráci (věda, výzkum, klinická doporučení apod.). 57,1 % vzorku tvoří ambulantní nebo nemocniční geriatři, 38,1 % pak reprezentují primáře (primářky) oddělení.
Průměrná pracovní doba respondenta dosahuje 49,2 hodin týdně. Respondenti mají nejčastěji na starost 1–5 (27,8 %) nebo 6–10 (22,1 %) ambulantních pacientů za týden. V případě lůžkových pacientů jsou odpovědi mnohem více rozloženy mezi všechny četnostní kategorie. 15,8 % respondentů například uvedlo, že na týden na ně připadá více než 41 lůžkových pacientů, pouze 5,3 respondentů pak uvedlo četnost 1–5 pacientů za týden (viz tabulka č.1).
Mezi nejčastější náplň práce oslovených geriatrů pak patří péče o pacienty s demencí, a to včetně Alzheimerovy choroby (100 % respondentů), farmakologická evaluace a konsolidace (90 % respondentů) nebo koordinace specializované péče s dalšími specialisty (také 90 % respondentů).
Mezi nejvýznamnější vlastnosti geriatra označují respondenti trpělivost a schopnost naslouchat. Ty jsou velmi důležitá dle všech oslovených geriatrů. 20 respondentů také označuje za velmi důležitou schopnost komunikace s pečovateli nebo rodinou pacientů.
Nejčastější oblastí, v které by se respondenti chtěli profesně rozvíjet, je farmakologická evaluace a depreskripce (15 respondentů uvedlo rozhodně ano). Kromě toho uvádějí respondenti uvádějí další oblasti jako například rozvoj akutní geriatrie, zavedení nových vyšetřovacích metod a postupů (ultrazvuk, invazivní vstup apod.) nebo péči o chronické rány.
V oblasti geriatrického vzdělání je nejlépe hodnocena farmakologická evaluace a depreskripce. Za vynikající ji označilo 25 % respondentů, 20 % ji pak označuje za velmi dobrou a 30 % za dobrou. V tomto ohledu je také vysoce hodnocena péče o pacienty s demencí, kdy ji za vynikající označuje 25 % respondentů. Naopak nejhůře je hodnocená osvěta a komunikace s veřejností, které za nedostatečnou označuje až 65 % respondentů.
Mezi nejdůležitější faktory, které by mohly zvýšit kvalitu geriatrické péče, patří větší povědomí o jejich benefitech mezi dalšími zdravotníky. Jako odpověď je uváděna v 23% případů4. Dalším faktorem, který by mohl přispět ke zvýšení kvality, je lepší koordinace sociální a zdravotní péče (19,23 %) nebo investice do dostupnosti péče v regionech (17,95 %).
Geriatrické péče v České republice totiž dle odpovědí respondentů nepochybně trpí řadou problémů a překážek, které zabraňují v poskytování té nejkvalitnější péče. Mezi ty největší patří nedostatečný počet geriatrů a geriatrických ambulancí a také umístění nebo dopravní dostupnost těch existujících. Kritizováno je také špatné finanční ohodnocení geriatrické péče, zde existuje jednak institucionální překážka, kterou je malý počet výkonů a jejich nízké bodové ohodnocení. Z hlediska financování je také velice často zmiňován neochotný přístup zdravotních pojišťoven a jejich nedostatečná podpora.
Z odpovědí respondentů pilotního dotazníkového šetření mezi českými geriatry vyplývá, že geriatrie je vnímána jako perspektivní a důležitý obor, ke kterému mají hluboký vztah. I přes tuto skutečnost se však polovina respondentů obává syndromu vyhoření nebo se s ním již setkala.
Dle respondentů je také pro zlepšení geriatrické péče v ČR třeba zvýšit spolupráci mezi sociální a zdravotní péčí. Zejména chybí péče o pacienty, kteří jsou imobilní. Kvůli tomu by měla být více rozvíjena domácí péče, asistenční služby nebo návštěvy domovů seniorů geriatrem.
Včasné zapojení do léčby přitom v oblasti geriatrické péče nese řadu přínosů, jako například zvýšení kvality života pacienta, včasná diagnóza nemoci a lepší management jejich nežádoucích účinků. Právě větší informovanost o těchto přínosech mezi dalšími zdravotníky by mohla přispět ke zlepšení kvality geriatrické péče. Včasné zapojení do léčby přitom v oblasti geriatrické péče nese řadu dalších přínosů, včetně zvýšení kvality života pacienta, včasná diagnóza nemoci a lepší management jejich nežádoucích účinků. Díky těmto přínosům pak může celý zdravotní systém snížit celkové náklady na poskytování léčby, která je levnější a efektivnější v případě brzkého zahájení.
Geriatrická péče patří mezi klíčové obory zdravotnictví. Vzhledem k rychlému stárnutí české populace bude její role čím dále důležitější. V České republice obor geriatrie trpí nedostatečným personálním zabezpečením a financováním.
I přes svůj omezený vzorek nese toto šetření řadu klíčových průřezových poznatků z oblasti geriatrické péče. V současnosti v České republice neexistuje dostatek podobných výzkumů, které by poskytly detailnější vhled do fungování oboru geriatrie. Vzhledem k diskutovaným překážkám a problémům v oboru geriatrie se naskýtá prostor pro další podobné výzkumy s rozsáhlejším datovým vzorkem, pro které může tato studie sloužit jako výchozí bod.
Rádi bychom poděkovali Šárce Kovandové z Alzheimer nadačního fondu za spolupráci na vzniku dotazníků a sběru dat. Za jejich klasifikaci patří také poděkování Marii Kovandové. Chceme také poděkovat Jakubovi Hortovi a dalším, kteří se podíleli na kritické revizi výsledků tohoto pilotního projektu.
[1] 1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, V GERIATRII JSME U SAMÝCH KOŘENŮ MEDICÍNY. Dostupné z: https://www.lf1.cuni.cz/v-geriatrii-jsme-u-samych-korenu-mediciny
[2] Zdravotnický deník, Novinky v geriatrii, paliativní medicíně i screeningu. V připomínkách je novela seznamu výkonů (2023). Dostupné z: https://www.zdravotnickydenik.cz/2023/07/novinky-v-geriatrii-paliativni-medicine-i-screeningu-v-pripominkach-je-novela-seznamu-vykonu/
[3] Zdravé Zprávy, MZ ČR přišlo o 3,3 mld. Kč z NPO, měly jít do geriatrie (2023). Dostupné z: https://www.zdravezpravy.cz/2023/08/24/cesko-prislo-o-33-mld-kc-z-npo-mely-jit-do-geriatrie/
