V dnešním světě máme možnost používat více než 10 tisíc aplikací pro podporu duševního zdraví [1]. Mohly by tedy snadno dostupné mobilní aplikace být dalším dílkem, jak ulehčit přetíženému systému v oblasti psychiatrie a duševního zdraví v České republice?
Chytrý telefon má dnes téměř každý a podobné aplikace si již našly cestu do života mnohých lidí. Nicméně s ohledem na jejich rostoucí popularitu vyvstává několik podstatných otázek: Jak efektivní tyto aplikace skutečně jsou? Mohou dlouhodobě zlepšit naše duševní zdraví, nebo jde jen o přechodný trend? Mělo by vůbec smysl podobné aplikace začlenit do standardní psychiatrické a psychologické péče a jak to případně udělat? I na tyto otázky budeme hledat odpovědi v tomto článku.
Aplikace pro duševní zdraví, někdy označované jako MHapps (Mental Health Applications), jsou mobilní nebo webové nástroje navržené tak, aby pomáhaly uživatelům zlepšit, sledovat nebo udržovat jejich psychické zdraví. Tyto aplikace mají širokou škálu funkcí – od jednoduchých relaxačních technik, jako jsou meditační a dýchací cvičení, až po komplexní programy poskytující kognitivně-behaviorální terapii nebo nástroje pro sledování nálady a symptomů. [2]
Mnoho studií naznačuje, že aplikace pro duševní zdraví mohou významně přispět ke zlepšení psychického stavu uživatelů. Například studie o sebeřízených internetových terapiích ukazuje, že tyto aplikace mohou zvýšit sebevědomí uživatelů v oblasti zvládání stresu a úzkosti, což může vést k celkovému zlepšení jejich psychické kondice. Tato studie však upozorňuje na některá omezení, jako je výběrové zkreslení, nízká míra dlouhodobého dodržování užívání aplikací a krátkodobé sledování účinků, která mohou omezit schopnost plně pochopit dlouhodobou efektivitu těchto intervencí [3].
Konkrétně u deprese ukázaly studie, že aplikace využívající techniky jako kognitivně-behaviorální terapie, trénink mindfulness a sledování nálady mohou významně snížit symptomy. Meta-analýza 18 randomizovaných kontrolovaných studií zahrnující 22 aplikací zjistila, že používání aplikací ke zmírnění depresivních symptomů a jejich samostatné řízení vedlo k významnému snížení depresivních příznaků ve srovnání s kontrolními skupinami. Největší prospěch byl zaznamenán u osob s mírnou až středně těžkou depresí [7].
Podobně u úzkostných poruch, meta-analýza devíti randomizovaných kontrolovaných studií zkoumajících účinky aplikací na symptomy úzkosti odhalila, že uživatelé zažívali snížení celkové úzkosti po používání aplikace. Aplikace zaměřené na úzkosti dosáhly největšího snížení projevů, když byly kombinovány s osobní terapií [7].
Ačkoli většina studií naznačuje, že aplikace pro duševní zdraví mohou významně přispět ke zlepšení psychického stavu uživatelů, je třeba zdůraznit i určité nedostatky a rizika těchto technologií [2]. Studie poukazují na fakt, že uživatelé často ztrácejí zájem a motivaci po počátečním nadšení, což může vést k dlouhodobé atrici. Navíc existuje riziko nedostatečného zabezpečení a kontroly, které může vést k nelegálnímu sdílení citlivých dat s třetími stranami. Některé aplikace nedokážou správně rozpoznat a reagovat na krizové situace, jako jsou sebevražedné myšlenky nebo závažné psychické poruchy, což ohrožuje bezpečnost uživatelů. Další výzvu představují aplikace, které nejsou založeny na důkazech (non-evidence-based approaches), a tím zvyšují riziko nesprávné péče. [5]
Podle nedávná studie dosahuje podíl lidí, kteří nechtějí vyhledat odbornou pomoc kvůli stigmatu až k 53 % [10]. Jednou z největších výhod aplikací pro duševní zdraví je, že mohou snižovat právě zmíněnou stigmatizaci spojenou s vyhledáním odborné pomoci. Možnost anonymního používání aplikací dává uživatelům pocit bezpečí a soukromí, což je může povzbudit k tomu, aby se začali zabývat svým duševním zdravím. Tím, že poskytují přístupnou a diskrétní formu podpory, aplikace mohou sloužit jako první krok k tomu, aby lidé později vyhledali profesionální terapii nebo pomoc bez obav z odsouzení nebo stigmatizace. [6]
Aplikace pro duševní zdraví poskytují uživatelům možnost okamžitého zapojení a podpory v reálném čase. To je obzvláště cenné v momentech akutního stresu nebo úzkosti, kdy je potřeba rychlé intervence. Uživatelé tak mohou kdykoli přistupovat k nástrojům a technikám, které jim pomáhají zvládat náročné situace.
Aplikace často zahrnují funkce pravidelných upozornění, které povzbuzují uživatele k tomu, aby se věnovali aktivitám podporujícím jejich duševní pohodu. Tato pravidelná upozornění napomáhají k udržení konzistentní péče o duševní zdraví a zajišťují, že uživatelé neopomíjejí svou psychickou hygienu.
Gamifikace hraje roli v motivaci uživatelů k pravidelnému zapojení. Prvky jako odměny, body a postup na vyšší úrovně činí proces péče o duševního zdraví zábavnějším a atraktivnějším a podporuje tak uživatele, aby se k aplikacím pravidelně vraceli.
Další častá možnost zaznamenávat své myšlenky, pocity a chování dává uživatelům nástroj pro sebereflexi a sledování emocionálních vzorců, které tak mohou sledovat a pracovat na jejich změně. Tato kombinace podpory v reálném čase, pravidelné interakce a motivace k zapojení vytváří prostředí, které podporuje trvalý zájem své o duševní zdraví a zvyšuje šanci na dosažení dlouhodobých pozitivních výsledků. [5]
Aplikace pro duševní zdraví představují cenově dostupné a technologicky nenáročné řešení pro širokou veřejnost. Většina z nich je k dispozici zdarma nebo za nízký poplatek, takže jsou snadno dostupné. Tyto aplikace jsou navrženy tak, aby byly vhodné nejen pro osoby s klinickými diagnózami, ale také pro širokou veřejnost, čímž se stávají i nástroji preventivní péče o duševní zdraví. [7]
Chatboti představují slibnou inovaci v oblasti duševního zdraví, protože umožňují okamžitý přístup k interaktivní podpoře a terapii. Uživatelé oceňují jejich personalizované, lidské interakce a možnost vyhledat pomoc kdykoli během dne či noci. Přítomnost chatbotů je prospěšná zejména v krizových situacích, kdy tradiční odborná pomoc není dostupná. Výzkumy ukazují, že chatboti dokážou poskytnout psychologickou podporu v reálném čase, čímž pomáhají snižovat pocity úzkosti, osamělosti a vytvářet bezpečný prostor pro sdílení citlivých informací. [9]
Zatímco jejich schopnost nabídnout okamžitou podporu je nezpochybnitelná, existují značné obavy ohledně jejich efektivity v již zmiňovaných krizových situacích. Některé studie naznačují, že chatboti mají potíže s identifikací a správnou reakcí na krize, což může vést k neadekvátní pomoci v klíčových momentech. Navíc, nadměrné spoléhání na chatboty vede k tomu, že se uživatelé mohou izolovat a méně často vyhledávají tradiční odbornou pomoc, a to v některých případech může být nevhodné nebo dokonce nebezpečné.
Přestože chatboti nemohou plně nahradit lidský kontakt a odbornou péči poskytovanou lékaři a psychology, mohou fungovat jako účinný doplněk tradičních terapeutických metod. Mohou podporovat lidi v méně závažných situacích a fungovat jako most k vyhledání profesionální péče.[8] Jak se technologie a regulace budou vyvíjet, jejich role v systému duševní péče pravděpodobně poroste, ale nikdy by zcela neměla nahradit lidský kontakt kontaktu a empatii, kterou tradiční vztah s lékařem nebo terapeutem poskytuje.
Jak jsme uvedli výše, aplikace pro duševní zdraví mohou mít významný přínos pro zlepšení stavu pacientů s duševními onemocněními. Jsou snadno dostupné, nákladově efektivní a mohou pomoci širokému spektru uživatelů. Nicméně, existuje celá řada rizik a faktorů, které zásadně ovlivňují kvalitu péče, kterou tyto aplikace dokáží nabídnout, jako je ochrana soukromí, bezpečnost dat, kvalita obsahu, správnost péče a schopnost správně identifikovat a reagovat na krizové situace.
Pokud se nám podaří efektivně zvládnout všechny zmíněné faktory a minimalizovat rizika, aplikace se stanou silným doplňkem léčby a prevence duševních onemocnění. Tím mohou významně odlehčit psychiatrické a psychologické péči v České republice, a to při relativně nízkých finančních a implementačních nákladech. Budou užitečné nejen v oblasti prevence, ale také i v ambulantní, následné a dlouhodobé péči.
Inspiraci, jak přistoupit k integraci a regulaci těchto aplikací, můžeme najít u našich sousedů v Německu. Německý registr digitálních zdravotnických aplikací (DiGA) je příkladem, jak efektivně propojit digitální aplikace se zdravotnickými službami. Tento systém, který je součástí zákona o digitálním zdravotnictví, usnadňuje pacientům přístup k zdravotnickým aplikacím a zajišťuje jejich kvalitu, bezpečnost, ochranu dat a zavedení do systému.
Aplikace, které se chtějí stát součástí DiGA, musí projít schvalovacím procesem, který hodnotí jejich klinický přínos a bezpečnost. Schválené aplikace mohou být předepisovány lékaři a náklady na ně jsou mnohdy hrazeny zdravotními pojišťovnami. DiGA také zajišťuje s tím spojené vzdělávání lékařů a pacientů, aby aplikace správně používali.[11]
Zavedení podobného postupu jako DiGA v České republice by přispělo k modernizaci zdravotnictví. Tento systém by zajistil, že zdravotnické aplikace splňují standardy kvality, bezpečnosti a ochrany dat. Pacienti by získali snadný přístup k ověřeným aplikacím, které by mohli využívat jako doplněk ke své léčbě. Podobný přístup by posílil důvěru ve využívání digitálních technologií a zlepšil péči nejen o duševní zdraví, čímž by přinesl prospěch jak pacientům, tak zdravotnickým pracovníkům.
1) Tal, A., & Torous, J. (2017). The digital mental health revolution: Opportunities and risks.
2) Bakker, D., Kazantzis, N., Rickwood, D., & Rickard, N. (2016). Mental health smartphone apps: review and evidence-based recommendations for future developments. JMIR mental health, 3(1), e4984.
3) Karyotaki, E., Riper, H., Twisk, J., Hoogendoorn, A., Kleiboer, A., Mira, A., ... & Cuijpers, P. (2017). Efficacy of self-guided internet-based cognitive behavioral therapy in the treatment of depressive symptoms: a meta-analysis of individual participant data. JAMA psychiatry, 74(4), 351-359.
4) Bakker, D., Kazantzis, N., Rickwood, D., & Rickard, N. (2018). A randomized controlled trial of three smartphone apps for enhancing public mental health. Behaviour Research and Therapy, 109, 75-83.
5) Koh, J., Tng, G. Y., & Hartanto, A. (2022). Potential and pitfalls of mobile mental health apps in traditional treatment: an umbrella review. Journal of Personalized Medicine, 12(9), 1376.
6) Singh, V., Kumar, A., & Gupta, S. (2022). Mental health prevention and promotion—A narrative review. Frontiers in psychiatry, 13, 898009.
7) Chandrashekar, P. (2018). Do mental health mobile apps work: evidence and recommendations for designing high-efficacy mental health mobile apps. Mhealth, 4.
8) Haque, M. R., & Rubya, S. (2023). An overview of chatbot-based mobile mental health apps: insights from app description and user reviews. JMIR mHealth and uHealth, 11(1), e44838.
9) Guerrero-Jimenez, M., Ruiz, M., Gutierrez-Rojas, L., Jimenez-Munoz, L., Baca-Garcia, E., & Porras-Segovia, A. (2023). Use of new technologies for the promotion of physical activity in patients with mental illness: A systematic review. World Journal of Psychiatry, 13(4), 182.
10) Rethink (2023) ‘stigma effect’ stops three in five people experiencing mental illness from seeking help, survey reveals. Available at: https://www.rethink.org/news-and-stories/media-centre/2023/05/stigma-effect-stops-three-in-five-people-experiencing-mental-illness-from-seeking-help-survey-reveals/ (Accessed: 02 September 2024).
11) Federal Insitute for Drugs and Medical Devices (no date) Digital Health Applications (diga) - interesting facts, What is a Digital Health Application (DiGA)? Available at: https://www.bfarm.de/EN/Medical-devices/Tasks/DiGA-and-DiPA/Digital-Health-Applications/Interesting-facts/_artikel.html (Accessed: 02 September 2024).
