Český úspěch v hodnocení European Dementia Monitor 2023

V prosinci minulého roku vydala organizace Alzheimer Europe souhrnné hodnocení politik týkajících se demence napříč sedmatřiceti evropskými zeměmi: European Dementia Monitor 2023 (Comparing and benchmarking national dementia strategies and policies). A z pohledu Česka přinesla nečekaně dobrou zprávu: Česká republika naplnila sledovaná kritéria ze 74% a umístila se v mezinárodním srovnání za Nizozemskem a Skotskem na třetím místě (Grafy 1 a 2). Tento text shrnuje výsledky a komentuje je v kontextu implementace vládou schváleného Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění (NAPAN), o kterém jsme již dříve psali v rámci našich příspěvků o stárnutí populace.

Dementia monitor 2023 je aktualizací předchozích hodnocení z let 2017 a 2020 a jeho cílem je zhodnotit posun v jednotlivých evropských zemích, a především nabídnout tvůrcům politik přehled o zahraničních politikách a dobré praxi hodné následování. Hodnoceny jsou čtyři zastřešující kategorie dělené do deseti subkategorií:

1. Péče (existence a dostupnost)
2. Léčba a výzkum (úhrada léků pro Alzheimerovu nemoc, možnost zapojení do klinických studií, zapojení do evropských výzkumných aktivit)
3. Otázky veřejných politik (prioritizace oblasti demence, inkluzivita a společnost přátelská k demenci), a
4. Lidská práva a právní aspekty (uznání práv lidí žijících s demencí, ratifikace mezinárodních a evropských úmluv týkajících se lidských práv, podpora pečujících a zaměstnanosti).

Každá z deseti subkategorií přispěla 10% do celkového skóre. Data do průzkumu jsou kombinací veřejně dostupných informací a informací získaných od členských organizací Alzheimer Europe; v tuzemsku České alzheimerovské společnosti.

Výsledky je možné stručně shrnout v následujících bodech, seznam konkrétních sledovaných položek je dostupný v původní publikaci:

• V Česku existuje deset z deseti sledovaných podpůrných a pečovatelských služeb a většina z nich je částečně hrazena z veřejných rozpočtů. Problémem je jejich omezená kapacita. 
• Sedm z osmi sledovaných léků a pomůcek je plně hrazeno z veřejných rozpočtů.
• Lidé žijící s demencí mají možnost účasti v pěti z deseti sledovaných klinických studií.
• Česko spolupracuje na pěti ze sedmi sledovaných evropských výzkumných projektů.
• Při posuzování, zda je demence prioritou veřejných politik, plní Česko sedm z deseti kritérií včetně existence národní strategie a centrální koordinace jejího naplňování.
• Při posuzování inkluzivity lidí žijících demencí a pečujících do společnosti, jsou v Česku naplněna čtyři z pěti sledovaných kritérií.
• Česko plní všech pět sledovaných kritérií týkajících se naplnění práv lidí žijících s demencí i všech pět kritérií sledovaných v souvislosti s politikou zaměstnanosti. Ratifikací prošly všechny čtyři sledované mezinárodní úmluvy. 

Oproti minulému měření v roce 2020 poskočilo Česko z devatenácté pozice, kde se umístilo s 51% naplněných kritérií. Výsledky mezinárodního srovnání tedy naznačují, že Česko vykročilo na správnou cestu, jak čelit rostoucí prevalenci demence. Za tímto výsledkem stojí neúnavná a náročná práce mnoha organizací i jednotlivců. Ke zlepšení situace v posledních letech přispívá existence Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění, pozice koordinátora pro oblast demencí (rozhovor s koordinátorkou Matkétou Švejdovou-Jandovou zde) i fungování multidisciplinární poradní skupiny při Ministerstvu zdravotnictví.

Neměli bychom však podlehnout přehnanému optimismu. Během první vlny implementace NAPAN se mnohé podařilo – mezi jinými zlepšení epidemiologických informací týkajících se demencí v ČR, příprava strategických dokumentů pro prevenci, pro mezioborovou péči o lidi žijící sdemencí počínající správnou a včasnou diagnostikou, a v neposlední řadě identifikace kritérií, které činí společnost vstřícnou k lidem žijícím s demencí.

V další vlně však čeká Česko kritický krok: převedení koncepcí do praxe, plošná implementace malých pilotních projektů a příkladů dobré praxe, a obecně navyšování nedostatečných kapacit služeb. K tomu je zapotřebí dostatečné financování navazujících projektů, což je velký závazek pro Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí i Vládu České republiky, která NAPAN schválila a zavázala se tím k jeho naplnění. Jak upozorňuje náš dřívější text a potvrzuje i Dementia monitor 2023, do této kritické fáze bohužel vstupujeme ve stavu bez vyhrazených finančních prostředkůna implementaci a následnou evaluaci (nákladové)-efektivnosti přijatých opatření. Hrozí tak, že demenci budeme schopni čelit více na papíře než v realitě.