Karolína Hluštíková
13.2.2025

Dostupnost lůžkové a hospicové péče

Stárnutí populace znamená nárůst v potřebě domácí, dlouhodobé, paliativní i hospicové péče v ČR. Kapacity lůžkové a paliativní péče se v České republice v posledních letech pomalu navyšují, ale stále přetrvávají výrazné regionální rozdíly. Více v grafu měsíce k tomuto tématu.
Dlouhodobá péče
Ekonomie zdravotnictví
Vizualizace

Stárnutí populace znamená nárůst v potřebě domácí, dlouhodobé, paliativní i hospicové péče v ČR. Kapacity lůžkové a paliativní péče se v České republice v posledních letech pomalu navyšují, ale stále přetrvávají výrazné regionální rozdíly. Data poukazují na nárůst pacientů v domácí zdravotní péči i domovech se zvláštním režimem, kapacity lůžek v domovech pro seniory se naopak v posledních deseti letech výrazně nezvýšily. Ačkoli se dostupnost lůžkové a paliativní péče v Česku celkově zlepšuje, zůstává vzhledem ke stárnutí populace výzvou nejen rozšiřovat kapacity, ale také zajistit regionální dostupnost a rovný přístup k formám dlouhodobé péče dle potřeb a preferencí pacientů.

Kapacity v pobytových sociálních službách rostou

Počet lůžek v domovech pro seniory je od roku 2015 relativně stabilní, naopak domovy se zvláštním režimem rozšířily své kapacity, jak ukazuje graf 1. Počet těchto specializovaných lůžek vzrostl z 18 965 v roce 2015 na 25 439 v roce 2023 (nárůst o 34%). Tento trend reflektuje demografické stárnutí populace spojené s potřebou individuální podpory reagující na sníženou soběstačnost pacientů způsobenou například chronickým duševním onemocněním, Alzheimerovou nemocí nebo dalšími typy demence. Celkový počet těchto kapacit však stále není dostatečný, odhady BCG a MPSV ukazují na deficit 15 tisíc lůžek a 16 tisíc pracovníku v sociálních službách v roce 2035 (a to i při očekávaném nárůstu dle historických trendů do roku 2023).

Zdroj: Statistická ročenka MPSV

Regionální rozdíly v domácí zdravotní péči

Jak je vidět v grafu 2, počet pacientů v domácí zdravotní péči (DZP) poskytované ve vlastním sociálním prostředí, se liší dle krajů. Nejvyšší podíl pacientů v DZP ve věku 65+ je v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, zatímco v Praze nebo Středočeském kraji je výrazně nižší. Rozdíly naznačují, že dostupnost těchto služeb není v Česku rovnoměrná a může být ovlivněna jak demografickými faktory, tak  odlišnou organizací a podporou zdravotní péče na krajské úrovni.

Zdroj: NZIS (ÚZIS)

Hospicová lůžka: Zpomalující se růst 

Počet lůžek hospicové péče se mezi lety 2010 a 2022 téměř zdvojnásobil, a to z 284 na 544 lůžek. Největší nárůst proběhl mezi lety 2010 a 2015, ale v posledních letech je růst již spíše pozvolný. Vzhledem k počtu lidí, kteří každý rok v Česku umírají (více než 2 tisíce týdně, tedy více než 100 tisíc za rok), se jedná o stále velmi nedostatečné kapacity, a to ani po započtení osob, které získaly hospicovou péči v domácím prostředí.

Zdroj: NZIP (ÚZIS)

Nárůst kapacit domácí hospicové péče

Graf 4 znázorňuje, že se počet pacientů, kteří dožili doma s podporou mobilních hospiců, mezi lety 2018 a 2020 více než zdvojnásobil. Výrazný růst za tak krátké období poukazuje na rozvoj modelu domácí hospicové péče, která pacientům a jejich rodinám umožňuje strávit života v domácím prostředí. V souladu se zahraniční dobrou praxí je však potřeba tyto kapacity nadále výrazně rozvíjet a posilovat.

Zdroj: Fórum mobilních hospiců

Celý graf měsíce

Závěr
Stáhnout whitepapers
Stáhněte si whitepapers v .pdf podobě pro podrobnější informace na toto téma