Demografický trend je neúprosný. Česká populace stárne a ekonomicky aktivních jedinců, kteří přispívají do systému veřejného zdravotního pojištění, ubývá. A zároveň těch starších, již pracovně neaktivních a zdravotní péči čerpajících, postupně přibývá. To se projeví na nedostatku personálu a financí pro zdravotní a sociální systém - ten toho bude muset zvládnout o mnoho více s menšími zdroji. Pro zachování současné dostupnosti a kvality péče v České republice budeme tedy muset zvyšovat efektivitu zdravotnictví už jen kvůli stárnutí populace. Pokud chceme zároveň zlepšovat i pracovní podmínky lékařů, musí být naše úsilí ještě intenzivnější.
Jak se těmto výzvám postavíme? Diskuzi nad touto otázkou organizovala Iniciativa pro efektivní zdravotnictví na konferenci Medidays a moderoval ji Jakub Hlávka.
Nedostatek konkrétních analýz a intenzivnější práce s daty
Barbora Decker, lékařka a analytička v Institutu pro zdravotní ekonomiku (iHETA), poukázala na kontrast mezi nadprůměrnou dostupností zdravotní péče v Česku a o čtvrtinu vyšším počtem úmrtí, kterým by bylo možné předejít včasnou a účinnější léčbou nebo prevencí. Přestože máme více lékařských kontaktů a lůžek než evropský průměr, naše naděje na dožití je o dva roky nižší, což ukazuje na potřebu zvýšit efektivitu péče.
Zdůraznila, že i když se v ČR systematicky hodnotí náklady a přínosy léčiv, v jiných oblastech, jako je například prevence, efektivitu nehodnotíme. Poukázala na to, že obecné tvrzení o úsporách 1,70 Kč za každou investovanou korunu do prevence je příliš zjednodušené, protože realita je složitější a zahrnuje jak nákladově efektivní, tak neefektivní preventivní programy.
Chybí však konkrétní analýzy, intenzivnější práce s daty a odborné instituce s adekvátním rozpočtem, které by se těmto úkolům mohly věnovat. Na příkladu analýzy diabetiků 2. typu ukázala, že už nyní dokážeme využívat data zdravotních pojišťoven k monitorování dodržování doporučených klinických postupů. Avšak takovéto analýzy stále představují spíše výjimku a je potřeba jejich rozšíření a častější využívání.
Zastaralé nemocniční informační systémy
Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zdůraznil, že hustá síť zdravotní péče vytváří tlak na personální zdroje. Zároveň uvedl, že po přívalu finančních prostředků během pandemie COVID-19 došlo ke zhoršení efektivity českého zdravotnictví.
Vyjádřil ocenění rostoucímu zájmu akademického sektoru o zdravotnická data. Podotkl, že v oblasti práce s daty došlo k významnému pokroku, včetně změn v legislativě, centralizace dat zdravotních pojišťoven a vybudování komplexního informačního systému pro mapování kapacit lékařů. Úsilí se nyní zaměřuje na to, aby byl systém přístupnější a mohly jej využívat další instituce a výzkumné týmy.
Velkým problémem jsou však zastaralé nemocniční informační systémy velkých nemocnic a administrativní zátěž lékařů, kteří opisují informace z jednoho systému do druhého nebo ručně zadávají do registrů parametry, které by měly jednoduše B2B službou odejít. To vede k obrovské neefektivitě a zároveň i možnému zkreslení dat. Věří, že aktuální ministr zdravotnictví je pro zlepšení tohoto systému vhodným partnerem. Zároveň vyjádřil svůj optimismus ohledně implementace výsledků analýz do veřejné zdravotní politiky.
Nutnost změn ve struktuře poskytování zdravotní péče
Pavel Hroboň, lékař a zakladatel Advance Healthcare Management Institute, zdůraznil význam prevence a tzv. krátkých intervencí praktických lékařů. Nicméně navazující služby, jako jsou centra pro odvykání kouření nebo edukátoři pro pacienty s chronickými onemocněními, jsou stále málo dostupné.
Podle jeho názoru lze efektivitu zdravotní péče zlepšit nejen snížením spotřeby zdrojů, ale také umožněním přívodu soukromých peněz do zdravotnictví. Zároveň je však nutné dbát na potřeby znevýhodněných skupin.
Zásadním krokem ke zvyšování efektivity jsou také změny ve struktuře poskytování zdravotní péče. Poukázal na nadměrný počet nemocnic s nepřetržitým provozem a s tím spojené nadměrné množství přesčasů lékařů. Dále uvedl, že zefektivnění až o 50 % by mohlo přinést zavedení skupinových praxí v oblasti primární péče, stomatologie a dalších specializací.
Na závěr poukázal na potřebu změn v platebních mechanismech pro následnou péči, které by motivovaly poskytovatele k rychlejšímu převzetí pacientů z akutní péče.
Chybí nám HTA agentura a čekací doby
Oldřich Šubrt, lékař a zakladatel polikliniky Health Plus, uvedl, že vzhledem k výdajům na zdravotní péči dosahuje Česká republika lepších výsledků než některé jiné země s vyššími náklady. Přesto stále existuje prostor pro další zlepšení.
Poukázal na to, že vstupem do EU se Česká republika zavázala dodržovat evropské právní normy, které vyžadují zřízení národní agentury pro hodnocení zdravotnických technologií (HTA). Přesto ČR dodnes takovou agenturu nezřídila, pouze delegovala část agendy na Státní ústav pro kontrolu léčiv. Upozornil na absenci HTA v oblastech jako je prevence, diagnostické metody a další zdravotnické intervence. Tato skutečnost vážně ovlivňuje efektivitu léčby, která by měla být založena nejen na evidence-based medicine, ale i na pečlivém hodnocení technologií podle HTA.
Dále upozornil na nedostatek veřejně dostupných informací o čekacích dobách. Tato situace negativně ovlivňuje schopnost plánovat léčbu a představuje další faktor, který snižuje celkovou efektivitu zdravotního systému. Připustil i možnost zavedení systému doplatků pro ty pacienty, kteří by preferovali podstoupit lékařský zákrok v kratší době, než je obvyklá standardní čekací doba.
Změnám brání přeregulovanost systému
František Vlček, lékař a ředitel rozvoje a inovací v AKESO Holding, poznamenal, že české zdravotnictví bylo donedávna považováno za relativně cenově dostupné, a přesto schopné nabídnout širokou škálu moderních medicínských služeb. Nicméně poukázal na výzvy spojené s organizací zdravotní péče, přeregulovaností systému a rozpory mezi zájmy různých zúčastněných stran, které komplikují dosažení konsenzu.
Upozornil na to, že v současném systému dochází k přehnaně detailnímu vymezení každého aspektu provozu, od personálních požadavků až po technické vybavení pracovišť. Tyto regulace často neodpovídají aktuálním potřebám a trendům v poskytování péče, ať už jde o organizaci práce zdravotnických pracovníků, telemedicínu nebo digitalizaci. Uvědomuje si však, že určitá míra regulace je nezbytná.
Zdůraznil také nutnost navázání odměňování ve zdravotnictví na kvalitu a výsledky poskytované péče. Stále však čelíme výzvě v podobě nedostatku dat, která by nám umožnila sledovat výsledky péče. Odborné společnosti by měly definovat parametry, pomocí nichž by se kvalita a výsledky péče mohly hodnotit. Důkazem dobré praxe jsou například velmi dobře navržené porodnické datové sady, řada dalších odborností se však této oblasti věnuje nedostatečně.
Jak mohou lékaři přispět ke zvyšování efektivity
Na konci diskuze panelisté poskytli lékařům v auditoriu řadu doporučení, jak mohou pomoci zvyšovat efektivitu zdravotního systému. Barbora Decker zdůraznila klíčovou roli praktických lékařů ve zvyšování účasti na preventivních prohlídkách prostřednictvím edukace pacientů, připomínáním termínů a implementací objednávkových systémů.
Oldřich Šubrt doporučil lékařům, aby si vybírali moderní zdravotnická zařízení a pojišťovny a podporovali digitalizaci zdravotní péče. František Vlček vyzval lékaře k dalšímu vzdělávání ve zdravotní ekonomii a veřejném zdravotnictví. Zároveň je povzbudil k zodpovědnému přístupu ke své práci s důrazem na prioritizaci pacienta.
Profesor Dušek motivoval lékaře k aktivnímu zapojení v odborných společnostech, kde mohou ovlivnit tvorbu doporučených postupů, a ovlivňovat tím směřování systému. Pavel Hroboň zakončil diskuzi pozitivním vzkazem pro mladé lékaře, zdůrazňujícím, že jejich volba pracoviště má významný dopad na zdravotnický systém, a vyzval je, aby požadovali moderní organizaci práce.
