Češi ve středním i vyšším věku ztrácí roky zdravého života z důvodu duševních onemocnění a konzumace návykových látek
Tento měsíc chceme upozornit na významnou zátěž, kterou v Česku způsobují duševní onemocnění a konzumace návykových látek. Graf byl připraven společností McKinsey & Company a nabízí pohled na zátěž relevantních diagnóz dle věkových skupin. Tato čísla navíc zahrnují odhad míry, do jaké lze celkovou zátěž snížit (ve většině případů se jedná o více než 50%!).
Graf zobrazuje ztrátu v tisících jednotek DALY* podle jednotlivých diagnóz (podle typu – duševní onemocnění tmavě a konzumace návykových látek světle) a zahrnuje zátěž přímou (dopad konkrétní diagnózy na zdraví člověka) i nepřímou (zhoršení stavu v jiných oblastech z důvodu primární diagnózy).
Hlavní poznatky:
Zátěž kvůli zhoršenému duševnímu stavu a konzumaci návykových látek sice vrcholí ve věku 60-69, nicméně postupně rostoucí tendenci lze sledovat už v mladších věkových kategoriích, a to až 70 % maxima ve věku 30-39 let a 50 % dokonce už ve věku 20-29 let.Nejčastějšími příčinami této zátěže jsou poruchy vyvolány depresivními stavy (12% primární zátěže), sebepoškozováním (11%) , užíváním alkoholu (8% ) a úzkostí (7%).Ve věkových kategoriích od 20 do 69 let mají největší zátěž v ČR poruchy souvející s užíváním alkoholu následované ve většině případů depresivními poruchami.Graf poskytuje náhled na celkovou zátěž. Při detailnějším zkoumáním jednotlivých parametrů bychom zjistili, že primární zátěž (dopad přímo spojený s daným onemocněním) v populaci s věkem klesá, k čemuž mj. přispívá také časná úmrtnost.Jinak tomu je s další související zátěží spojenou s těmito onemocněními, např. špatné zvládání diabetu kvůli depresi. Pokud nejsou tyto nemoci léčeny, s věkem jejich zátěž roste, což poukazuje na to, jak zásadní význam má včasná diagnóza a terapie na celkovou kvalitu života.Včasná intervence a léčba mohou nejen minimalizovat velký díl následné zátěže u lidí ve věku 20 let a starších, ale jsou také nákladově efektivnější. Příklady takových řešení jsou preventivní opatření (např. screening, zdravotní a sociální programy) či programy zaměřeny na školáky a mladistvé v období, kdy jsou vystaveni zvýšenému riziku vzniku závislostí a duševních chorob.V dalších měsících o těchto tématech plánujeme napsat více! Pokud Vás téma zajímá, neváhejte nám napsat nebo přímo oslovit naše experty: Hanu Broulíkovou, Marka Navrátila či Matěje Kučeru.*Způsobená ztráta je měřena v „DALYs“ (Disability-Adjusted Life Years), což lze volně přeložit jako léta života poškozených a ztracených v důsledku nemocí a jejich následků a předčasných úmrtí. (Kříž J. Lost Years of Healthy Life in the Czech Republic. Hygiena. 2016) Graf nepočítá s nepřímou společenskou zátěží (např. nižší produktivita práce, syndrom vyhoření u blízkých pečujících o pacienta) nebo dopady pandemie COVID-19.
Odkaz na celou analýzu: Report McKinsey Health Institute
