Situaci v oblasti počtu a obložnosti lůžek akutní péče jsme již zmapovali v rámci jednoho z předchozích grafů měsíce, takže už víme, že dle dat ÚZIS se průměrná obložnost v akutní péči v ČR pohybuje kolem 60 % - 56,3 % u standardních lůžek, o něco vyšší obložnost dosahují lůžka akutní intenzivní péče 61,9 % (obojí za rok 2023).
Jak jsme na tom ale v mezinárodním srovnání? Dle grafu 1 průměrná obložnost akutní lůžkové péče v ČR na úrovni 59,4 % (v roce 2021) představuje výrazný podprůměr zemí OECD28 (ten v tomtéž roce dosahoval 69,8 %). I přesto, že se jedná o pandemický rok, kdy byly nemocnice prakticky plné, je zřetelně vidět, že ve srovnání s rokem 2019 v českých nemocnicích došlo k poklesu obsazenosti o přibližně 7 procentních bodů (ze 66,7 %). Tento pokles sice v posledních letech „kopíruje“ trend v dalších sledovaných zemích OECD, ČR však výrazný pokles v obsaženosti akutních lůžek zaznamenává už déle než celou poslední dekádu.
Graf 1 – Míra obložnosti lůžek akutní péče. Vybrané evropské země a průměr OECD28
Když však srovnáme obložnost v akutní péči s tou u ostatní lůžkové péče, tak zjistíme, že lůžka následné a dlouhodobé péče vykazují mnohem vyšší hodnoty – v průměru 83 % dle dat ÚZIS v roce 2023. Nepoměr v obsazení lůžek obou druhů péče je tak evidentní, zejména v kontextu stárnoucí populace, tedy populace mnohem více trpící chronickými onemocněními a se zásadně se měnícími potřebami péče – s důrazem na tu na sociálně-zdravotním pomezí, geriatrickou, dlouhodobou či komunitní.
Proč tomu tak je? Na jednou stranu české nemocnice svazují přísné personální normativy, když si zařízení nemohou dovolit lůžkový fond významně snižovat, protože musí splnit požadavky na minimální personální vybavení, které jsou stanoveny pro určitý počet lůžek. V praxi pak ale dochází k tomu, že ačkoli i je skutečný počet lůžek zbytečně vysoký (vzhledem k reálné poptávce po péči), poskytovatel si nemůže redukci lůžek dovolit. Spíše než rušení lůžek však mnohem efektivnější řešení nabízí jejich transformace z akutní na jinou formu péče. O kolik lůžek by se tak mohlo jednat?
Počet lůžek, které by dle našich výpočtů šlo transformovat na jinou formu péče ukazuje tabulka níže. V roce 2022 bylo v ČR více než 49 tisíc lůžek akutní péče s průměrnou obsazeností 60 %, což odpovídá téměř 20 tisícům málo využívaných lůžek. Za předpokladu stejného počtu dostatečně využívaných lůžek akutní péče, jako dnes (v počtu lůžek cca 29 tisíc), pokud by se obložnost zvýšila na průměr OECD (kolem 70 %), tak by se uvolnilo přibližně 7 tisíc lůžek, (tzn. 15 % současné kapacity akutních lůžek) – viz scénář OECD28 na grafu 2. Pro další příklad, při 85% obsazenosti, jak doporučuje britský NICE, by bylo možné transformovat až 15 tisíc lůžek – scénář NICE na grafu 2.
Právě tato uvolněná lůžka by mohla místo péče akutní nabízet např. péči následnou či dlouhodobou, po které i do budoucna bude vzhledem k demografickému a epidemiologickému vývoji poptávka dále narůstat. Dle odhadů ÚZIS bude do roku 2030 potřeba počet lůžek právě v této oblasti navýšit minimálně o 5,3 tisíce dalších. Zůstává tak k doporučení tento přístup k akutnímu lůžkovému fondu zvážit při dalším řízení transformace sítě českých nemocnic.
Graf 2 – Kapacita lůžek akutní péče
Poznámka: Jako dostatečně využívaná lůžka rozumíme ta, která jsou dlouhodobě průměrně obsazena, zatímco jako málo využívaná lůžka považujeme ty, která jsou dlouhodobě průměrně nevyužita (dle indikátoru průměrné obložnosti). Potenciálně volná lůžka počítáme jako rozdíl mezi málo využívanými lůžky aktuálně (aktuální stav v ČR) a málo využívanými lůžky ve vybraném scénáři (Scénař OECD28 nebo Scénař NICE).
