České zdravotnictví v posledních letech zaznamenalo rychlý nárůst nominálních nákladů, s relativně nezanedbatelným nárůstem příjmů i výdajů po zohlednění inflace. Je proto důležité se podívat na několik klíčových trendů - od výdajů dle druhu poskytnutých služeb a produktů, přes výdaje dle věku pojištěnců a zdrojů úhrad až k příjmům Všeobecné zdravotní pojišťovny, největšího plátce za zdravotní péči v ČR.
Graf zobrazuje výdaje na zdravotní péči v letech 2016 až 2022, rozdělené podle druhu poskytnuté péče. Největší podíl výdajů v každém roce tvoří léčebná péče, která se pohybuje kolem 50 % z celkových výdajů. Tento podíl je relativně stabilní, s malými odchylkami v jednotlivých letech, a zahrnuje jak ambulantní, tak lůžkovou péči.
Ostatní kategorie, jako jsou léky a zdravotnické prostředky, dlouhodobá zdravotní péče, rehabilitační péče a další, mají menší podíl na celkových výdajích a jejich procentuální zastoupení se v průběhu let příliš nemění. Výjimkou je preventivní péče, která vykazuje větší výkyvy v procentuálním zastoupení, což může naznačovat různé úrovně financování a důrazu na prevenci v různých obdobích, zejména v době pandemie onemocnění COVID-19.
Celkové výdaje na zdravotní péči rostou v průběhu let, což je patrné z nárůstu absolutních hodnot výdajů u všech kategorií.
Graf ukazuje, že průměrné roční výdaje na zdravotní péči rostou s věkem, a největší nárůst ve výdajích nastává u pojištěnců ve starších 60 let. Tento přechod je výrazný a naznačuje, že náklady na zdravotní péči výrazně stoupají s nástupem chronických onemocnění v české populaci právě po 60. narozeninách našich obyvatel.
Nejvýraznější procentuální nárůst výdajů byl zaznamenán v nejstarších věkových kategoriích, zejména u skupiny 90+ let, kde průměrné roční výdaje v roce 2021 dosáhly téměř 120 000 Kč. Jelikož se však jedná o relativně malou populaci pojištěnců, lze říci, že nejnákladnějšími skupinami jsou věkové kategorie 60-74 let a 75-89 let.
Graf zobrazuje roční výdaje na zdravotní péči v České republice v letech 2010 až 2022, rozdělené podle různých zdrojů financování (zdravotní pojišťovny, domácnosti, veřejné rozpočty, soukromé zdroje).
Výdaje na zdravotní péči se mezi lety 2010 a 2022 téměř zdvojnásobily (před započtením inflace) - po jejím započtení se jedná již jen asi o třetinový nárůst, který pouze postupně dorovnává evropský průměr výdajů na zdravotnictví ve vztahu k HDP. Největší podíl na financování zdravotní péče mají zdravotní pojišťovny, domácnosti se na péči podílejí stabilně menšinovou částí (přibližně 15%).
Data z ročenky VZP poukazují na stabilní nárůst příjmů Všeobecné zdravotní pojišťovny mezi lety 2020 a 2023. Celkové příjmy vzrostly z 208,68 miliard Kč v roce 2020 na 271,3 miliard Kč v roce 2023, tento nárůst byl ale prakticky kompletně vyvážen inflací ve stejném období.
Největší část těchto příjmů pochází od zaměstnanců, jejichž odvody se nominálně zvýšily z 126,61 miliard Kč v roce 2020 na 159,2 miliard Kč v roce 2023. Největší nominální procentuální nárůst zaznamenaly příjmy od OSVČ, které vzrostly o 52,64 % – z 9,39 miliard Kč v roce 2020 na 14,33 miliard Kč v roce 2023.
Vzhledem k vysoké míře inflace (kumulativně přibližně 32%) ve vybraných letech však nelze mluvit o výrazném nárůstu v reálných hodnotách.
