GRAF MĚSÍCE: Úmrtnost na onkologická onemocnění je v České republice stále vyšší než ve většině zemí EU

Tento měsíc vám představujeme výsledky Onkologického profilu České republiky, které představila Evropská komise a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro jednotlivé unijní země, Norsko a Island. Ačkoliv došlo v posledních letech ke zlepšení a v příkladu některých screeningů jsme dokonce na vrcholu žebříčku, v úmrtnosti na rakovinu máme stále rezervy, vč. oblasti primární prevence.

Hlavní poznatky:

• Incidence rakoviny a úmrtnost na nádorová onemocnění je v České republice vyšší než je průměr zemí Evropské unie (viz graf) a provázejí ji vysoké regionální rozdíly v rámci země, které označily EK a OECD za znepokojivé
• V roce 2019 bylo téměř každé čtvrté úmrtí v ČR (23%) způsobeno nádorovým onemocněním
• V České republice se na vzniku rakoviny podílejí mj. behaviorální rizikové faktory – nadváha, obezita, kouření a konzumace alkoholu – jejichž incidence je jedna z nejvyšších v EU. Výraznou roli v nich hrají sociální nerovnosti, zejména v oblasti vzdělání
• Lidé s vyšším vzděláním kouří třikrát méně často než lidé s nižším vzděláním
• Téměř 60% lidí nad 15 let trpí nadváhou nebo obezitou (průměr EU je 53 %), konzumace alkoholu na osobu v roce 2020 byla v ČR 2. největší v EU: 11,6 litru alkoholu na osobu
• I přes přijatou komplexní protikuřáckou legislativu (2017), která obsahuje zvýšenou daň z tabáku a zákaz kouření na veřejných místech je v ČR míra denního kouření nad průměrem EU. Denně v Česku kouří téměř 20% lidí nad 15 let věku
• Česká republika se řadí mezi premianty ve screeningu rakoviny prsu (tam dosahuje téměř 80%) a děložního čípku, kde přesahuje 90% (a jsme tak na absolutní špičce evropského žebříčku)
• Úmrtnost na preventabilní a léčitelné varianty rakoviny se snížila a dostala na průměr EU, což může být výsledkem zlepšení screeningových programů, doplněných o adresné zvaní občanů k jejich absolvování. Přesto v návštěvnosti screeningových programů v Česku pozorujeme regionální i socioekonomické rozdíly
• Nízkopříjmové skupiny lidí absolvují screeningové programy méně často
• Míra účasti na mamografii je o 18% nižší u žen s nižším vzděláním než u žen s vyšším vzděláním

Příklady z evropských zemí v oblasti prevence:

• Švédsko má nejnižší prevalenci kouření v EU a vysvětluje to rozloženou odpovědností za prevenci mezi široké spektrum aktérů na všech úrovních společnosti (národní, regionální a komunální instituce, a neziskové organizace)
• V Německu je prevence prioritou národní politiky a je vnímána zejména očima ekonomie, protože efektivní prevence přináší několikanásobnou návratnost investic. Německé zdravotní pojišťovny jsou navíc povinny vyčlenit část svých příspěvků na prevenci
• V Polsku hraje výraznou roli při prevenci zvýšené zdanění alkoholu a role neziskových organizací, které poskytují zdroje na zastřešení aktivit v rámci prevence

Hlavní doporučení:

• Protože u některých typů rakoviny jsou rizikem vzniku behaviorální faktory, otázka prevence přesahuje hranice samotné onkologie a je multioborovou záležitostí, která vyžaduje diskusi širokého spektra aktérů v oblasti „public health“
• Z doporučení OECD a EK vyplývá, že zlepšení dostupnosti k údajům o onkologických pacientech a léčbě onkologických onemocnění by mohlo přispět ke zkvalitnění onkologické péče a poklesu nerovností
• Zlepšení onkologické péče v Česku může přinést Národní onkologický plán 2030 z roku 2022 – zaměřený mj. na posílení role prevence, inovací a včasné diagnostiky či zlepšení regionální dostupnosti onkologické péče

Graf měsíce připravila Noemi Macko-Forgáčová