MAPA MĚSÍCE: Daň za slazené nápoje v globálním měřítku: kde a jak funguje?

Téma zavedení daně za slazené nápoje je stále více předmětem zájmu tvůrců politik na celém světě pro její potenciál zlepšit zdraví populace a zvýšit příjmy země. Navíc mnohé studie ukazují, že daně z nápojů slazených cukrem (*SSB-sugar-sweetened beverages) zvyšují ceny a snižují prodej zdaněných nápojů a objevují se důkazy o přínosech pro zdraví. Zavedením SSB mohou země snížit spotřebu těchto nápojů a snížit s tím spojená rizika nadváhy, obezity, cukrovky či jiných chronických onemocnění.

Specifika tohoto daňového nástroje se v jednotlivých zemích liší. Zatímco některé státy se rozhodly zaměřit na ekonomické účinky daní SSB, jiné vysvětlily přijetí jako zdravotní opatření. V jiných zemích, např. v Německu, však převládla skepse ze strany některých odborníků (podpořená aktivním lobbyingem potravinářského průmyslu) a k zavedení takové daně zatím nedošlo.

Klíčová zjištění:

• V platnosti je globálně ověřeno zavedení 118 daní SSB, z toho 105 na národní a 13 na subnárodní úrovni, národní daně SSB pokrývají 51 % světové populace
• Daně SSB v evropském regionu přijalo pouze 19 % zemí na národní úrovni. Mezi tyto země se Česko neřadí a to i přesto, že Češi spotřebují skoro 50 kg cukru na osobu a rok a onemocnění související s konzumací cukru rizikově stoupají (např. sousední Německo takovou daň zkoušelo zavést, ale narazilo na tvrdý odpor)
• Pokrytí obyvatelstva daněmi SSB je nejvyšší v jižní Asii (98 %), Latinské Americe a Karibiku (81 %) a subsaraharské Africe (80 %)
• Většina ověřených daní SSB jsou spotřební daně (104 ze 118 tj. 88 %), přičemž íce než 1/2 spotřebních daní SSB se vybírá jako pevná částka na základě určitého měřítka spotřeby a asi 1/3 se vybírá na základě % hodnoty produktu
• Specifická spotřební daň SSB, t.j. na základě množství (např. objemu nebo obsahu cukru), byla zavedena v Belgii, Francii, Portugalsku či ve Velké Británii
• Úspěšný příklad Portugalska: V Portugalsku byla zavedena dvoustupňová daň SSB ve výši 0,8 EUR/l a 0,16 EUR/l podle obsahu cukru. Téměř 100% daně bylo přeneseno na spotřebitele. V prvním roce bylo hlášeno 7% snížení prodeje SSB.

Zdanění SSB se může promítnout do vyšších cen sladkých nápojů a nižší poptávky či reakce výrobců snížením podílu cukru v produktech. Daně SSB tak mohou být win-win strategií: výhrou pro veřejné zdraví i veřejné příjmy.

Pro zvýšení úspěšnosti návrhu a implementace daní SSB doporučuje WHO konstruktivní spolupráci zákonodárců se zdravotnickými a finančními autoritami.

Zdroj mapy: Hattersley, L., & Mandeville, K. L. (2023). Global Coverage and Design of Sugar-Sweetened Beverage Taxes. JAMA Network Open, 6(3), e231412-e231412.

Přehled evidence od Světové banky

Mapu a komentář připravili Noemi Macko-Forgáčová a Jakub Hlávka