Novely zákoníku práce – kdy budeme hotovi?

Původně nenápadná novela zákoníku práce, zaměřená na adaptaci českého práva na některé novinky v právu evropském, vyvolala minulý rok v českém zdravotnictví pracovněprávní zemětřesení. O tom, co současné diskuze a změny znamenají pro lékaře, píše ve svém komentáři Aneta Bernardová.
Zdravotnické profese
Komentáře

Původně nenápadná novela zákoníku práce, zaměřená na adaptaci českého práva na některé novinky v právu evropském, vyvolala minulý rok v českém zdravotnictví pracovněprávní zemětřesení. Předem nediskutovaný pozměňovací návrh, který měl za cíl zdvojnásobit počet povolených přesčasů pro pracovníky ve zdravotnictví, odstartoval vlnu výpovědí z dobrovolných přesčasů.[1] Obavy z nedostupnosti zdravotní péče, která by kvůli odmítání dalších přesčasů ze strany lékařů hrozila, vedly ke zpětvzetí původního návrhu.[2] Počty přesčasů – jak těch,které může zaměstnavatel nařídit, tak těch, na které může lékař dobrovolně přistoupit – zůstávají tedy pro letošek nezměněné. Loňský rok přesto přinesl podstatné změny – jednak legalizaci 24hodinových směn ve zdravotnictví, jednak start snah o komplexní reformu pracovněprávních poměrů ve zdravotnictví, které byly dlouhodobě tikající bombou.[3]

První změna: dílčí novela – tam a zase zpět

Nejprve krátký exkurz do nedávné historie. V dubnu 2023 předložila vláda poměrně nekonfliktní novelu zákoníku práce,[4] která se nijak specificky netýkala zdravotnictví. Ke každému návrhu zákona mohou poslanci předkládat svépozměňovací návrhy. Ty nemusí – na rozdíl od vládních návrhů – být předjednané s odbornou veřejností, tj. nemusí procházet připomínkovým řízením. A právě tímto způsobem byl předložen pozměňovací návrh skupiny poslanců, který výrazně navýšil povolený počet hodin přesčasů pro zdravotnické profese.

Přesčasy se v českém právním řádu dělí do dvou kategorií: 1. ty, které může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit, a 2. ty, se kterými musí zaměstnanec souhlasit, jsou tedy dobrovolné. Zatímco první kategorie se návrhem nezměnila –zaměstnavatel by i podle nové úpravy mohl nařídit maximálně 150 hodin přesčasů ročně – druhá kategorie se návrhem měla zdvojnásobit. Lékaři by tedy nově mohli (ale nemuseli) ročně sloužit 832 hodin přesčasů místo dosavadních 416.

Naprvní pohled drastická změna měla podle předkladatelů za cíl jen legalizovat současný stav, kdy lékaři standardně daný počet přesčasových hodin stejně překračují. Předkladatelé novely argumentovali nejen tím, že bez těchto přesčasů nad rámec dosavadní zákonné úpravy je nejen neudržitelný provoz nemocnic, ale že je legitimizace vyšších přesčasů i v zájmu lékařů, pro které jsou přesčasy podstatnou součástí jejich příjmů.[5] Změna však – částečně snad i kvůli tomu, že s lékaři nebyla nijak předjednaná a vysvětlená – vzbudila vlnu nevole, která nakonec vedla až k předložení „opravné“ úpravy, připravené narychlo a schválené nestandardně formou poslaneckého návrhu, předloženého ministry práce a zdravotnictví.[6]

Druhá změna: novela novely

Tato – aktuálně platná – „opravná“ novela zrušila navýšení dobrovolných přesčasů, které tedy zůstávají v nezměněné výši tak jako tomu bylo do minulého roku.To však není jediná změna, kterou tato novela přinesla – kromě toho se týkala izavedení legálních 24hodinových směn. Mírné zlepšení procesu přípravy této novely jistě spočívalo v tom, že ke konzultaci návrhu byli přizváni ti, jichž se úprava bude týkat – zástupci Sekce mladých lékařů ČLK, Spolku Mladých lékařů, Odborového svazu ve zdravotnictví a Lékařského odborového klubu. Ani tak však novela není ideální, což zdůrazňují zejména lékaři ze Spolku Mladých lékařů.

Změna spočívá zejména v legalizaci 24hodinových služeb, které dosud nebylylegálně možné. Legální 24hodinové služby bude nově možné vykonávat, ale jen po uzavření kolektivní smlouvy nebo pokud je umožní vnitřní předpis zdravotnického zařízení. Lékař bude muset s možností sloužit 24hodinovésměny souhlasit, a to písemně. V prvních 3 měsících bude navíc lékařmoci dohodu o 24hodinových službách okamžitě zrušit. V neposlední řadě přímo zákon stanovuje, že lékaře nebude možné k podpisu dohody o možnosti sloužit 24hodinové směny jakkoli nutit či ho vystavit újmě, pokud dohodu nepodepíše.

Nověto pro lékaře bude znamenat, že jejich standardní směna bude trvat 12 hodin, nakteré naváže až 12 hodin přesčasové (a tedy lépe finančně hodnocené) práce. Pokud bude lékař pracovat 24 hodin, bude muset mít ihned poté nejméně 22 hodin volna.[7] Zamýšleným cílem takovéto změny je soustředění práce do menšího počtu dnů a rozšíření soustavného času, který bude mít lékař k dispozici pro odpočinek. Je však na zvážení, zda by za 24hodinovou směnu v tak náročném a vysoce kvalifikovaném provozu, jakým zdravotnictví bezesporu je, neměla zaměstnanci kromě běžného příplatku za práci přesčas náležet také další odměna.[8]

Třetí změna: komplexní reforma?

Pracovněprávní poměry ve zdravotnictví byly dlouhodobě spíše papiňákem čekajícím na výbuch, než funkčním harmonickým systémem. Pozměňovací návrh, který měl loni za cíl zlegalizovat už tak existující stav, kdy lékaři reálně slouží výrazně více přesčasů než kolik by podle ochranných ustanovení v pracovním právu mělo být možné, byl posledním impulsem, který tento výbuch odstartoval.

Bylo by však dobré jej přijmout coby výzvu a možný start řešení dlouho odkládaných problémů organizace práce lékařů. Prosté uzákonění 24hodinových směn či pohybování s počty legálních přesčasů nahoru a dolů problémy zdravotnictví nevyřeší. Bude potřeba se zaměřit na komplexnější změny, jako je reforma systému odměňování lékařů, vyjasnění problémů souvisejících s několika souběžnými úvazky u lékařů, zapojení ambulantních specialistů do služeb či změny počtu zařízení, která fungují ve 24hodinovém režimu. Klíčové bude také lepší využití času lékařů, kteří často vykonávají aktivity administrativní horázu nebo výkony, které jsou duplicitní či redundantní z důvodu pomalé digitalizace českého zdravotnictví.

Ke komplexní reformě pracovněprávních poměrů ve zdravotnictví se již schází pracovní skupina,[9] která má co nejdříve zpracovat teze, které budou následně překlopeny do legislativního návrhu. Zatím nejviditelnějším výstupem této pracovní skupiny je ale osobní konflikt, který vyústil v nechuť jednoho člena podat při pozdravu ruku druhému.[10] Přesto je zřízení pracovní skupiny nadějí na komplexnější reformu pracovního práva ve zdravotnictví.


Zdroje:   

[1] https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/nemocnice-lekari-zdravotnictvi-prescasy-novela-zakonik-prace-vfn-feltl_2311081007_fos

[2] https://www.zdravotnickydenik.cz/2023/10/nova-novela-novely-zakoniku-prace-je-jeste-horsi-nez-puvodni-stezuji-si-lekari/

[3] https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/nemocnice-lekari-zdravotnictvi-prescasy-novela-zakonik-prace-vfn-feltl_2311081007_fos

[4] https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&T=423

[5] https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&T=581

[6] https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&T=581

[7] https://www.zdravotnickydenik.cz/2023/09/cesko-chce-vyjimku-pro-24hodinove-sluzby-ve-zdravotnictvi/

[8] https://www.zdravotnickydenik.cz/2023/10/nova-novela-novely-zakoniku-prace-je-jeste-horsi-nez-puvodni-stezuji-si-lekari/

[9] https://www.zdravotnickydenik.cz/2024/02/prvni-schuzku-skupiny-pro-zmeny-zakoniku-prace-narusilo-nevhodne-chovani/

[10] https://www.zdravotnickydenik.cz/2024/02/voleman-vs-jurecka-v-pozadi-jednani-o-zakoniku-prace-doutna-drsny-konflikt/

Závěr
Stáhnout whitepapers
Stáhněte si whitepapers v .pdf podobě pro podrobnější informace na toto téma