V krátkém rozhovoru mluvíme se spolupracovníkem IEZ, Štěpánem Čapkem, rezidenčním lékařem v oblasti neurochirurgie na University of Virginia, School of Medicine o přesčasech a službách lékařů v USA a na Novém Zélandu.
Kolik hodin týdně slouží lékař v USA?
V USA velmi záleží, jestli jste v předatestační přípravě – rezidentuře nebo už máte rezidenturu hotovou. Rezidentura je limitována na 80 hodin týdně a maximálně 30 hodin v kuse, tříkrát do týdne. Služba a příslužba z domova se nepočítá, čas v nemocnici ano. Po rezidentuře už ale žádné hodinové limity nejsou.
Jako fellow moje víkendová služba může i vypadat, že jdu do práce v pátek ráno a odcházím v pondělí večer, možná s nějakou přestávkou, a bez příplatku za službu. “Attending physicians” po atestaci také hodinové limity nemají.
Existují mezi poskytovateli nebo obory rozdíly?
Pracovní doba pak velmi záleží na oboru a na tom, jaké množství služeb si s daným pracovištěm nasmlouváte nebo je požadováno. Rovněž záleží jakou kompenzaci si s daným pracovištěm vyjednáte. Dermatolog má velmi odlišný životní styl od cévního neurochirurga, kdy sloužím každý třetí den.
Jaké existují cesty, jak redukovat zátěž související s administrativou a možné riziko vyhoření?
Při častých službách je důležitý systém dělění práce. V univerzitních nemocnicích pomáhají atestovaným lékařům mladí rezidenti. V privátní praxi si lékaři-specialisté často platí “nurse practitioners” a “physician assistants”, jinak syndrom vyhoření je velmi reálný. V prvním roce rezidentury jsem pracoval i 100-120 hodin za týden a je to zkušenost, kterou už bych rád neopakoval.
Na Novém Zélandu byl limit pro mladé lékaře 65 hodin týdně, za službu příplatek byl ale výrazný a mohl plat i zdvojnásobit. Novozélandský systém zdravotnictví je velmi podobný britskému a nám, Čechům, je podstatně bližší než Americký. Amerika je velmi kompetitivní, a to platí i ve zdravotnictví.
