Užívání alkoholu a jeho dopad na zdraví populace představuje jeden z největších globálních problémů veřejného zdravotnictví. Ze všech regionů Světové zdravotnické organizace (WHO) má právě ten Evropský, zahrnující Českou republiku spolu s dalšími 52 zeměmi, největší spotřebu alkoholu na hlavu [1]. V celém regionu vede konzumace alkoholu každý rok k téměř 1 milionu úmrtí, a to z celé řady příčin, včetně kardiovaskulárních, nádorových a infekčních onemocnění [2]. K mnoha z nich přitom dochází ve velmi útlém věku [1]. V České republice není celkový dopad užívání alkoholu na zdraví populace systematicky monitorován. Poslední odhad celkové úmrtnosti přiřaditelné alkoholu byl proveden za rok 2010, kdy bylo vyčísleno 6 500 úmrtí, což představovalo 6% celkové úmrtnosti (10 % u mužů a 2 % u žen) [3].
V únoru roku 2022 během sympozia v litevském Vilniusu navrhl výbor WHO zabývající se otázkami nepřenosných nemocí (NCD Advisory Council) iniciativu týkající se zdanění alkoholu, jež by měly členské státy zvážit ve své fiskální politice. Ta má za cíl posílit nevyužitý potenciál spotřebních daní na alkohol, a snížit tak jeho dostupnost v Evropském regionu [4]. Desetiletí výzkumu a zkušeností jednotlivých zemí z celého světa ukázaly, že zvyšování cen alkoholických nápojů prostřednictvím zdanění je jedním z nákladově nejefektivnějších opatření vedoucích ke snížení dopadu konzumace alkoholu na zdraví populace [2]. I přesto však zůstává jeho realizace napříč zeměmi velmi nízká [5].
Americký Národní institut zabývající se otázkami užívání alkoholu (NIAAA) spolu s Kanadským výzkumným institutem (CIHR) financovali vůbec první modelovou studii, vedenou pracovní skupinou již zmíněné iniciativy. Ta odhaduje dopad zavedení minimální spotřební daně na alkohol na počet úmrtí spojené s jeho užíváním v Evropském regionu WHO. I přesto, že všechny členské státy mají zavedenou určitou formu spotřební daně na alkohol, většina z nich neupravuje její výši tak, aby odrážela kolísání inflace nebo disponibilního příjmu, a tím se alkohol jako takový stává dostupnější [1]. Česká republika je tak například spolu se Slovenskem, Rakouskem, Německem a Lucemburskem zemí s nejvyšší cenovou dostupností alkoholu [5]. Z výsledků této studie vyplývá, že by zavedení minimální spotřební daně na alkohol (víno, pivo a lihoviny) ve výši 25 % mohlo odvrátit více než 40 tisíc úmrtí ročně v celém Evropském regionu [5]. V případě, že by maloobchodní ceny za jednotku ethanolu byly stejné, bez ohledu na druh alkoholického nápoje (nazvané též principem ekvalizace), vedla by minimální spotřební daň ve výši 15 % k odvrácení až 133 tisícům úmrtí [5]. V České republice by pak zavedením tohoto opatření mohlo dojít k odvrácení téměř 500 úmrtí spojených s užíváním alkoholu [5].
Zvýšení spotřební daně na alkohol, spolu se sjednocením ceny za jednotku ethanolu, bez ohledu na druh alkoholického nápoje, by mělo být považováno za prioritu veřejného zdravotnictví.
Spotřeba alkoholu v České republice je dlouhodobě vysoká a podíl osob vykazujících známky rizikového či škodlivého pití alkoholu se dlouhodobě zvyšuje. V populaci starší 15 let je až 980 tisíc denních konzumentů alkoholu [6], a spotřeba alkoholu činí až 12 litrů na hlavu [7].
Dne 5. dubna 2023 schválila vláda České republiky Akční plán politiky v oblasti závislostí 2023–2025 [6], který zároveň usiluje o dosažení cíle Národní strategie prevence snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027 [8]. Akční plán má svými navrhovanými opatřeními, které mimo jiné zahrnují i efektivní výběr daní na alkohol, potenciál přinést ročně až 11–15 miliard Kč do státního rozpočtu.
Zavedení těchto opatření může také veřejným rozpočtům uspořit významné společenské náklady, a to ať už přímé (například zdravotní náklady či hmotné škody vzniklé v důsledku kriminality), nebo nepřímé (například snížení pracovní produktivity). Ty mohou podle odhadů ročně dosahovat až 250 miliard korun. Náklady spojené s alkoholem jsou odhadovány na přibližně 35–55 miliard korun. Podle studie Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (iHETA) jsou pak jednou z největších položek právě výdaje na zdravotní péči, a to zejména na léčbu onemocnění jater nebo syndromu závislosti na alkoholu. Ty byly v roce 2016 vyčíslené na více než 12 miliard korun [7].
Během období platnosti Akčního plánu by měl být mimo jiné vytvořen návrh optimálních daňových nástrojů, které zohlední výši inflace, rizikovost alkoholických nápojů podle obsahu ethanolu, a nebo případné zavedení minimální ceny za jednotku ethanolu (již zmíněný princip ekvalizace). Dalším cílem by měla být i kompletní analýza daňového systému, která vyhodnotí dopad jak na trh, tak i na veřejné zdravotnictví.
1 WHO Regional Office for Europe. 2021. Making the European region safer: developments in alcohol control policies, 2010–2019. https://www.euro.who.int/en/health-topics/disease-prevention/alcohol-use/publications/2021/making-the-european-region-safer-developments-in-alcohol-control-policies.
2 WHO News, 2022. New WHO signature initiative shows raising alcohol taxes could save 130 000 lives per year. https://www.who.int/europe/news/item/23-02-2022-new-who-signature-initiative-shows-raising-alcohol-taxes-could-save-130-000-lives-per-year
3 Mravčík V, Chomynová P, Grohmannová K, Janíková B, Černíková T, Rous Z, Cibulka J, Franková E, Nechanská B, Fidesová H. 2021. Zpráva o alkoholu v České republice 2021. Praha: Úřad vlády České republiky. https://www.drogy-info.cz/data/obj_files/33590/1128/Zprava_o_alkoholu_v_CR_2021_fin.pdf
4 WHO Regional Director for Europe’s Advisory Council on Innovation for Noncommunicable Diseases. 2022. Signature initiatives. https://www.who.int/europe/groups/who-regional-director-for-europe-s-advisory-council-on-innovation-for-noncommunicable-diseases/signature-initiatives
5 Neufeld M, Rovira P, Ferreira-Borges C, Kilian C, Sassi F, Veryga A, Rehm J. 2022. Impact of introducing a minimum alcohol tax share in retail prices on alcohol-attributable mortality in the WHO European Region: A modelling study. Lancet Reg Health Eur;15:100325. doi:10.1016/j.lanepe.2022.100325. PMID: 35558995; PMCID: PMC9088199.
6 Sekretariát Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. 2023. Akční plán politiky v oblasti závislostí 2023–2025. Praha: Úřad vlády České republiky. https://www.vlada.cz/cz/ppov/zavislosti/strategie-a-plany/akcni-plan-politiky-v-oblasti-zavislosti-2023_2025-204260/
7 Mlcoch T, Chadimova K, Dolezal T, Dolejsi D, Decker B, Mazalova M, Lamblova K. 2019. Společenské náklady konzumace alkoholu v České republice. http://www.iheta.org/ext/publication/files/Report_merged_grant_alkohol_2019-04-10%20-%20final.pdf
8 Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. 2019. Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027. Praha: Úřad vlády České republiky. https://www.vlada.cz/cz/ppov/protidrogova-politika/strategie-a-plany/narodni-strategie-prevence-a-snizovani-skod-spojenych-se-zavislostnim-chovanim-2019_2027-173695/
Zvýšení spotřební daně na alkohol a sjednocení cen za jednotku ethanolu by měly být prioritou veřejného zdravotnictví. Iniciativa WHO pro zdanění alkoholu nabízí efektivní nástroj ke snižování škod způsobených konzumací alkoholu. Studie ukázaly, že zavedení minimální spotřební daně na alkohol v Evropském regionu WHO by mohlo výrazně snížit počet úmrtí spojených s alkoholem, včetně České republiky.
V České republice je spotřeba alkoholu vysoká, a přijetí opatření podporovaných Akčním plánem politiky v oblasti závislostí 2023–2025 by mohlo přinést pozitivní výsledky nejen z hlediska veřejného zdraví, ale i fiskální politiky. Zvýšené daně na alkohol by mohly přispět k financování veřejných rozpočtů a snížení celkových společenských nákladů spojených s alkoholem. Je nezbytné provést podrobnou analýzu daňového systému a hledat optimální nástroje, které budou chránit zdraví občanů a zároveň přinášet ekonomické výhody.
