Aneurysma břišní aorty (AAA) se definuje jako lokalizované rozšíření břišního úseku aorty nad dvojnásobek normálních hodnot zdravé cévy. V klinické praxi se za patologický nález považuje průměr nad 3 cm.[1] Výskyt tohoto onemocnění se odhaduje kolem 2 % u mužů starších 65 let, přičemž incidence v posledních letech vykazuje spíše klesající trend. [2]
Charakteristickým rysem AAA je jeho dlouhodobě asymptomatický průběh. První klinické projevy se často objevují až při kritickém zvětšení nebo prasknutí.. Mezi varovné příznaky patří pulzující rezistence v podbřišku, bolesti břicha vyzařující do zad či náhlý kolaps při jeho prasknutí. Úmrtnost ruptury AAA dosahuje 80–95 % i při okamžitém chirurgickém zákroku, což zdůrazňuje důležitost preventivního přístupu. [3]
Důvod vzniku aneurysmatu je komplexní a často multifaktoriální. Ve většině případů nelze identifikovat jednu specifickou příčinu. Mezi rizikové faktory patří:
Interakce těchto faktorů vede k postupnému oslabování aortální stěny a jejímu rozšiřování.
Cílem nově zavedeného preventivního projektu je identifikace asymptomatických AAA u rizikové populace pomocí ultrazvukového vyšetření.
Program se aktuálně zaměřuje na muže ve věkovém rozmezí 65–67 let. Kritéria pro zahrnutí do screeningového programu obsahují absenci předchozí diagnózy AAA a předpokládanou dobu dožití delší než jeden rok. Naopak pacienti, kteří jsou již s AAA sledování či podstoupili jeho operaci jsou z programu vyřazeni. [4]
Pacienti jsou o možnosti screeningového programu informováni u svého praktického lékaře, který jim zároveň vystaví žádanku na vyšetření. Samotné vyšetření probíhá na akreditovaných radiologických nebo angiologických pracovištích zapojených do programu. Procedura je rychlá, bezbolestná a prováděná pomocí ultrazvuku. [5]
Výsledek vyšetření je zaslán indikujícímu praktickému lékaři. Ten pacientovi osobně sdělí závěr a doporučí další postup:
odborný tým v závislosti na velikosti AAA rozhodne o dalším postupu, tj. o pravidelném sledován, nebo chirurgickém řešení
Hlavním cílem screeningu AAA je zvýšit povědomí o onemocnění, předcházet náhlým úmrtím při ruptuře a omezit počet akutních operací, které mají vysokou úmrtnost (80–95 %). Analýza nákladů u cílové kohorty mužů ve věku 65 let ukazuje, že zavedení programu zvýší výdaje na diagnostiku a léčbu o 16,7 %, zároveň však přinese 25,4% snížení mortality na AAA. Zvýšené náklady budou částečně kompenzovány nižšími výdaji za akutní péči potřebnou při ruptuře aneurysmatu.
Dále se očekává, že screening povede ke zvýšení počtu plánovaných operací a pravidelných lékařských kontrol u pacientů s diagnostikovaným AAA. Tyto změny mohou mít dopad na samotné pacienty, například formou snížení příjmů během pracovní neschopnosti, nákladů na cestování na pravidelné prohlídky či následků možných pooperačních komplikací. Přestože tyto faktory nejsou zahrnuty do ekonomických analýz, nelze jejich vliv zcela opomenout.
Pro finanční udržitelnost programu se předpokládá minimální prevalence AAA ve sledované populaci (muži 65–67 let) nad úrovní 0,5 %. Pokud by tato hodnota nebyla dosažena, mohlo by to vést k ukončení screeningu. [6]
Zjednodušený model nákladů a přínosů screeningu AAA (Jedná se o náklady u kohorty 65letých mužů, které jsou rozloženy v čase, tj. od věku 65 let po zbytek jejich života), zdroj: https://prevon.uzis.cz/res/file/prezentace/2024-04/08-chloupkova.pdf
Ačkoli ultrazvukové vyšetření jako takové nepředstavuje přímé zdravotní riziko, screeningový program s sebou určitá nese. Hlavním problémem je overdiagnóza, tzn. detekce asymptomatických aneurysmat, která by u konkrétního pacienta nikdy nevedla k ruptuře. Studie ukazují, že těchto aneurysmat je okolo 45 %. S tím je i spojený tzv. „overtreatment“, během kterého část naddiagnostikovaných mužů podstoupí preventivní operaci a s ní i spojená rizika. Dalším rizikem je psychická zátěž spojená se strachem z ruptury AAA a stresem z častých kontrol u lékaře, která je dle studií největší v prvních šesti měsících po zjištění diagnózy.[7]
Screening AAA má v zahraničí prokazatelně pozitivní výsledky, jak ukazují zkušenosti ze Švédska, Velké Británie a Německa. [8] Inspirací pro ČR může být britský model, který zahrnuje pravidelné vzdělávání lékařů, kontrolní mechanismy kvality a elektronický systém pro správu dat, jenž pacientům i lékařům zajišťuje okamžitý přístup k výsledkům vyšetření. [9]
Německo zase ukazuje, že zapojení praktických lékařů do screeningu (vybavených ultrazvukem a potřebnými znalostmi) může zvýšit účast pacientů a zároveň snížit náklady na screening. [10]
Tyto země však také narazily na určité výzvy. Obecně to byla zejména nízká informovanost pacientů i lékařů při zavádění programu, absence nezávislé kontroly kvality operační péče, či nedostatečná centralizace operačních výkonů do vysoce specializovaných center. [11]
Zavedení screeningu AAA představuje důležitý krok v prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Navzdory výzvám, jako je nadměrná diagnostika a zvýšená psychická zátěž pacientů, převažují klíčové benefity: 25,4% pokles úmrtnosti na rupturu a časná a méně riziková léčba onemocnění. Úspěch programu však závisí na mnoha faktorech, především správné motivaci pacientů praktickými lékaři, důsledném monitorování výskytu AAA, individualizovaném přístupu a aktivní spolupráci pacientů. Pilotní fáze je nejen šancí zachránit stovky životů, ale i otevřít dveře pro další preventivní projekty v českém zdravotnictví.
[1] https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3076160/
[6] https://prevon.uzis.cz/res/file/prezentace/2024-04/08-chloupkova.pdf
[7] https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2212021113000386
[8] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27630132/
[9] https://www.gov.uk/guidance/abdominal-aortic-aneurysm-screening-programme-overview
[10] https://www.springermedizin.de/how-can-an-aaa-screening-program-be-implemented-in-germany/8669870
